Muži vymřou do 5 milionů let. A už to asi začalo…

Bude to trvat „pouhých“ 5 milionů let a muži přestanou chodit po Zemi. Může za to vrozená zranitelnost chromozomu Y. Tento mužský pohlavní chromozom má tolik vad, že jeho budoucnost je ohrožená. Tedy alespoň podle profesorky Jenny Gravesové z Austrálie.

Gravesová na základě svého výzkumu věří, že mužský chromozom Y pomalu ale jistě zaniká. Jak na to přišla? Ženský pohlavní chromozom X má asi 1000 zdravých genů; mužský chromozom na tom byl kdysi stejně. Jenže během milionů let vývoje genů u mužů ubývalo – dnes jich u moderního muže zbývá už jen asi stovka.

Ženy navíc mají dva chromozomy X, mužům zbyl jen jediný chromozom Y. Osamělý mužský chromozom se není schopen opravovat tak dobře jako zdvojený ženský chromozom. „Pokud je mužský chromozom nějak poškozen, je to pro něj cesta do pekla,“ tvrdí bioložka.

Podle jejího výzkumu navíc mužský chromozom už v podstatě neobsahuje nic důležitého. V přednášce na Australské akademii věd ho vědkyně dokonce označila za „odpad“. Profesorka Gravesová to považuje za evoluční chybu. Ale hlavně, pokud se bude mužský chromozom vyvíjet stejně jako doposud, asi za 5 milionů ze Země úplně zmizí – a s ním i poslední muž. A podle Gravesové neexistuje žádný důvod, proč by se mělo chování chromozomu měnit: takže sbohem, pánové!

Vyřeší problém příroda, nebo vědci?

Většina vědců však pokládá tyto závěry za poněkud unáhlené. Shodují se sice na tom, že chromozom Y na tom není úplně dobře, ale současně věří, že jeho budoucnost není tak černá. Chromozom Y sice opravdu mizí, ale děje se to ve skocích. Ten poslední přišel asi před 25 miliony lety; od té doby se nezmenšuje.

Není třeba panikařit, 5 milionů let je natolik dlouhá doba, že se určitě najde někdo, kdo problém vyřeší. Doktorka Gravesová tomu nevěří. Myslí si, že takové řešení není možné – ale podle ní si s tím poradí příroda sama. Pokud jeden z chromozomů zanikne, mohl by ho nahradit nějaký jiný; to by vedlo ke vzniku nového druhu nebo minimálně pohlaví člověka. V přírodě to není nic neobvyklého, stalo se to už například u jednoho druhu japonské krysy – krysy Muenninkovy.

Bioložka si myslí, že už k tomuto procesu může docházet i u lidí. Dokud neprozkoumáme chromozomy celého lidstva, nemůžeme si být jistí opakem…