Proč přes druhou nejdelší řeku světa nevede ani jeden most? Důvody jsou logické, i tak vás ale překvapí

Jedním z hlavních a poměrně prostých důvodů je, že po mostech přes Amazonku není příliš velká poptávka. Hlubiny deštných pralesů jsou jen řídce osídlené, s relativně malou infrastrukturou či silnicemi, takže mosty nejsou na rozdíl od rušných přechodů přes jiné významné řeky světa zapotřebí. „Neexistuje žádná dostatečně naléhavá potřeba mostu přes Amazonku,“ uvedl doslova Walter Kaufmann, vedoucí katedry stavebního inženýrství na Švýcarském federálním technologickém institutu v Curychu, pro Live Science v roce 2022. Dodal nicméně, že samozřejmě existují i technologické či logistické překážky, které výstavbě mostu brání, lidem žijícím kolem Amazonky to ale nevadí.

Nejisté a nebezpečné prostředí

Zaprvé, budování infrastruktury v hustém deštném pralese je nesmírně náročné, což jde ruku v ruce s faktem, že se v Amazonii nachází jen minimum oblastí, kde by žilo více lidí pohromadě. Zadruhé je tu samotná půda, která je velmi měkká a nepředvídatelná, takže jakoukoliv lidmi vybudovanou stavbu může pohltit vegetace deštného pralesa nebo se může stát obětí drsných podmínek jako jsou například intenzivní deště. Pokusy o stavbu mostu by tedy pravděpodobně skončily narušením základů a problémy se statikou, kvůli které by i dokončené mosty zřejmě nezůstaly bezpečné příliš dlouho.

Dobrým příkladem toho, jak nejisté a v mnoha ohledech nebezpečné podmínky v Amazonii panují, dokládá nechvalně proslulá dálnice BR-319, která se v délce necelých 900 kilometrů táhne amazonským pralesem z Manausu do Porto Velho. Dálnice byla vybudována v 70. letech minulého století, ale v roce 1988 byla oficiálně prohlášena za nesjízdnou a následně opuštěna. Důvodem byla doslova nekonečná nutnost údržby, což bylo značně neekonomické a tváří v tvář podmínkám v deštném pralese neudržitelné. Přesně takhle by podle odborníků dopadly i mosty a nikdo zkrátka nemá vůli se o něco takového se pokoušet.

Čtěte také: Nenápadná apokalypsa už je tady. Světové řeky přináší zkázu, jejíž tvrdý dopad nejde dál ignorovat

Pro Amazonii je to ale ve finále dobře, protože díky nefunkční infrastruktuře nedochází k dalším drastickým zásahům do tamějších ekosystémů a dopady na celou krajinu nejsou tak devastující, jak by v případě udržovaných silničních sítí mohly být. Studie totiž prokázaly, že například problematické odlesňování probíhá v drtivé většině případů jen do okruhu přibližně 5,5 kilometru od komunikace, a to kvůli pohybu těžké techniky. Absence mostů a udržovaných silnic tak paradoxně chrání celou oblast a zaručuje nedotknutelnost některých nádherných míst.

Zdroj: Live Science, Vocal

Video, které jste mohli minout: Vánoční zázrak: Fenku mu ukradli i s autem. Dny marného pátrání skončily dojemným shledáním