20. prosince 2024 16:20

Jak poznáte spokojeného kapra a přežije vám ve vaně? Odhalujeme pravdu o praseti českých rybníků

Kapří monstra VII (2) - 18 kg

Češi jsou na konci každého roku schopni zkonzumovat tisíce tun kaprů. Přestože jejich podíl na štědrovečerní spokojenosti českých rodin zůstává už roky zásadní, rojí se kolem naší nejběžnější ryby otazníky.

Do vyvracení mýtů o kaprech jsme se pustili s Milanem Říhou z oddělení ekologie ryb a zooplanktonu v Hydrobiologickém ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Zatímco u nás se bez kapra v prosinci neobejdeme, je podle něj v mnoha zemích považován za invazní druh, kterého je nutné se zbavit.

Přečtěte si také: Videopodcast: Vaše tradice, moje trápení: Proč Vánoce bez živého kapra mohou být ohleduplnější

Co je kapr vlastně za rybu?

Je to první domestikovaná ryba, kterou začali chovat už staří Římané. Z biologického hlediska jde o velmi plastickou rybu, která se dokáže adaptovat na různé podmínky, velice dobře přežívá a proto má velkou invazní schopnost. Kapr je potravní generalista, je jednoduchý na chov, dobře přibírá na hmotnosti a nepotřebuje nějaké zvláštní krmení. I v našich poměrně studených podmínkách dokážete během 2-3 let vychovat pěknou tržní rybu.

Kde se kapr cení jako hospodářsky významná ryba a kde ho naopak považují za invazní druh?

Hospodářská významnost kapra je omezená na určitou část světa. Je to tak u nás, ve východní Evropě nebo třeba v Německu, ale také v Asii. Kdybychom ale šli do Severní Ameriky nebo Austrálie, tak zde je kapr invazní zavlečenou rybou, kterou se pomocí eradikačních programů snaží omezit nebo dokonce vyhubit. Mění totiž zdejší ichtyofaunu. Navíc státy, které mají přístup k moři, upřednostňují mořský rybolov a kapra nepovažují za cennou rybu.

Kapři u nás nedosahují takové velikosti jako v zahraničí – třeba teď na Prima ZOOM vysíláme dokument Kapří monstra, kde chycení kapři váží desítky kilogramů, zatímco my si pochutnáváme na tříkilogramových rybách. Jak je to možné?

Hodně záleží na tom, v jak kvalitní vodě kapr žije, kolik v ní má potravy. Kapr má také rád poměrně vysokou teplotu, proto ta největší monstra najdeme někde ve Španělsku nebo v Itálii. A také záleží na věku. U nás se vyplatí vylovit ryby 2-3 roky staré, ale kapr může žít mnohem déle. Dřív se to datovalo podle šupin, dnes jsou modernější metody datování růstu třeba na ušních kůstkách, kde se dělají výbrusy. Ukazuje se, že i naše ryby se mohou dožít 25-30 let, což je mnohem víc, než jsme si mysleli.

Kapr se označuje za prase českých rybníků. Je to pravda a čím se vlastně kapr živí?

Prase je to proto, že kapr je omnivor, tedy všežravec. Když je mladý, živí se zooplanktonem, tedy malými vodními organismy. Jako velká ryba pak především konzumuje makrozoobentos, což jsou bezobratlí živočichové u dna, třeba pakomáři a berušky. Kapr žije především v eutrofních, tedy více živinově zatížených vodách, má rád teplou vodu a dobře se mu daří v kalných vodách, na které je adaptovaný.

Takže když vidíme rybáře přisypávat do rybníka chlévskou mrvu, s výživou kapra to nesouvisí?

Tím se zvyšuje produktivita rybníka, aby se v něm vytvořil dostatek potravy pro kapra. Není to tedy určené přímo pro něj, ale jako živiny pro potravu, kterou konzumuje.

Češi jedí kapra hlavně na Vánoce. Dá se nějak při předvánočním prodeji kaprů poznat, že ryby nejsou vystresované a jsou zdravé?

Ano, dá se to poznat. Při nízkých teplotách ryby nejsou moc aktivní ani v rybníce, občas se trochu proplavou. Když ryba není vystresovaná, leží u dna, je klidná a pomalu ventiluje. Pochopitelně když vidíme plnou káď kaprů, kteří se snaží dostat k hladině a lapají po vzduchu, znamená to, že dochází k deficitu kyslíku a kapři jsou vystresovaní.

Přibývá odpůrců tradičního způsobu zabíjení kaprů na ulici. Je to skutečně tak nehumánní?

To je otázka spíše na sociology. Zdá se ale, že je teď nižší schopnost vnímat nějakou smrt na ulici. Na druhou stranu je to trochu pokrytectví – lidé to nechtějí vidět, ale pak si stejně kapra dají. Přitom byl pochopitelně někde nějakým způsobem zabitý, jen to nevidíme.

Zvládne kapr pobyt ve vaně? A co když ho po Vánocích vypustíme do řeky nebo do rybníka?

Tady jsou pro kapra špatně hned dvě věci. Jednak je to teplotní šok – když ho přemístíme ze čtyř stupňů do vody o teplotě 20 stupňů, nedělá mu to vůbec dobře. Dalším problémem je chlor, tedy pokud ho dáme do právě napuštěné vany. Když ho při tom ještě odřeme, nebude v dobré kondici. Pokud ho ale umístíme třeba do kádě s dešťovou vodou někde na dvorku a budeme se k němu chovat šetrně, nevidím důvod, proč by neměl přežít.

Zdroj: Akademie věd ČR, autorský text

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom