Může být inteligent hlupákem?

Vysoké IQ nezaručuje, že člověk úplně hloupě neskončí v dluzích. Vysoké IQ nezaručuje úspěch.

Co je kritické myšlení?

Čas od času člověk narazí na extrémně chytrého člověka, jenž je ale v praktickém životě tak trochu asociálem, nebo se dokonce nechá nachytat na poměrně primitivní internetový podvod. Fenoménem vysokého IQ se zabýval časopis Thinking Skills and Creativity. V magazínu publikovaná studie ukazuje, že úspěch není v přímé úměře s výškou inteligenčního kvocientu. Do hry totiž vstupuje prvek zvaný kritické myšlení. Tím se nemyslí memorování, tedy ukládání informací to paměti, což zvládne každý počítač. Takto „učený“ člověk je sice chodící knihovnou, ale to neznamená, že vědomosti, které vlastní, umí spojit do užitečných souvislostí. Co je tedy ono kritické myšlení?

Jeho základ tkví ve schopnosti rozlišit podstatné od nepodstatného. Ostatně už samotný řecký základ slova „kritičnost“ leccos naznačuje: κριτικός/kritikos znamená schopnost rozhodnout či rozlišit. V praxi se jedná o umění nepodléhat prvnímu dojmu (tetovaný neznamená kriminálník, což byl u nás oblíbený „první dojem“ ještě před dvaceti lety), obecnému mínění (obecný názor nemusí být pravdivý) nebo naléhavosti nějakého sdělení, které může být záměrné a manipulativní. Kriticky smýšlející člověk naivně nepřebírá tradované názory (dnes snad už nikdo nevěří, že Země je placatá, ale obrovské množství lidí věří, že živé bytosti byly stvořeny najednou božím zásahem), dokáže zaujmout odstup a připustit odlišný pohled i v rozporu s právě oním většinovým názorem. A v neposlední řadě si umí vytvořit vlastní názor na základě vědomostí a zkušeností jak vlastních, tak i jiných kvalifikovaných osob.

Součástí testů byly ale také dotazy na vážnější problémy. Psychologové se ptali, jestli má dotyčný dluh na kreditní kartě nad 1000 liber, v přepočtu necelých 30 tisíc korun, zda si půjčuje peníze na výherní automaty nebo zda se někdy nakazil sexuálně přenosnou nemocí. Lidé s vyšší inteligenci sice v životě měli méně negativních zkušeností než ti méně inteligentní, nejvíce se ale problémy vyhýbaly lidem s vysoce rozvinutým kritickým myšlením.

Je tedy možné mít průměrné IQ a přitom dělat dobrá rozhodnutí. Anebo můžeme mít opravdu vysokou inteligenci a přitom zažívat absurdní situace. Navíc nikde není psáno, že dokážeme dělat správná rozhodnutí celý život. Žádné spolehlivé metody, jak kritické myšlení posílit, neexistují, zatím totiž nevíme, odkud se tato dovednost bere, uzavírá svůj článek Independent.

Oč šlo?

Časopis The Independent popisuje průběh testu, kde mimo jiné padaly otázky na to, zdali testované osoby někdy odeslaly SMS nesprávné osobě, zabouchly si dveře, zaslali e-mail s pravopisnými chybami někomu důležitému, šli do dluhu na kreditní kartě překračující 1000 liber, či dokonce trpěly pohlavně přenosnou chorobou. „Ačkoli ti s vysokou inteligencí mají obecně méně zkušeností s negativní situací, schopnost kritického myšlení byla spíše spojena s vyhýbáním se těmto problematickým situacím než inteligenci a celkově,“ shrnuje studii The Independent. Takže inteligence ano, ale kriticky.

Text: Topi Pigula