Maso a benzín na příděl? Velký průzkum odhalil, kolik lidí by s takovými opatřeními souhlasilo

Na tom, že klimatické změny lidstvu již brzy přinesou (a někde už i přinášejí) velké výzvy a problémy, se shodne prakticky celá odborná veřejnost. Komplexní řešení tohoto problému navíc bohužel neexistuje. Odborníci proto přicházejí s návrhy na různá drobnější opatření, která by mohla dopady změny klimatu na lidstvo alespoň částečně zmírnit.

Odborníci ze švédské Uppsalské univerzity přišli s průzkumem, který adresuje jedno z možných, ale velice kontroverzních opatření: přídělový systém. Zajímalo je, zda by lidé byli schopní vůbec nad zavedením přídělového systému uvažovat, alespoň pokud by se týkal potravin a dalších komodit, jejichž produkce zatěžuje planetární klima.

Příděly i vyšší zdanění

Vědci v rámci průzkumu oslovili téměř 9000 lidí z celkem pěti zemí – z Brazílie, Indie, Německa, JAR a USA. „Přídělový systém zní dost dramaticky, ale klimatická změna dramatická je,“ vysvětlil záměry odborníků jeden z autorů studie, Oskar Lindgren. Ukázalo se, že zhruba třetina lidí si myslí totéž. Pokud jde o maso, což je co se dopadu na klima týče nejproblematičtější potravina vůbec, tak by měsíční přídělový systém přijalo 33 procent účastníků. Celkem 44 procent účastníků by bylo pro zdanění masa vyšší taxou.

Čtěte také: Proč už nestavíme přehrady? Jsou prodělečné. A u velkých povodní nás nespasí, říká památkář

Podobně dopadl také průzkum ohledně přídělového systému pohonných hmot. Pro bylo celkem 38 procent lidí a stejné procento účastníků by přijalo i opatření v podobě vyššího zdanění.

„Očekávali jsme, že zdanění budou účastníci přijímat lépe než přídělový systém, protože ten má na lidi přímý dopad; ukázalo se ale, že tomu tak není a v Německu dokonce byli lidé nakloněnější přídělům než vyšším daním,“ uvedl další z výzkumníků, Mikael Karlsson. Podle něj je to i proto, že systém přídělů je spravedlivější, tedy dopadá na chudší i bohatší stejně.

Nadějné zjištění

Studie také ukázala, že ti, kdo se o klimatické změny zajímají a mají z nich obavy, jsou nakloněnější hledání řešení. Většinou do této skupiny patří mladší lidé a lidé s vyšším stupněm vzdělání. „Mnoho lidí zkrátka je schopných něco obětovat, aby se dopady na planetární klima zmírnily, když v tom nebudou sami. To považuji za nadějné zjištění,“ uzavřel Lindgren.

Zdroj: Uppsala Universitet, Humanities and Social Sciences, Science Daily.

Video, které jste mohli minout: Apollo 11 přistálo s palivem na 20 sekund, záznam letu je plný adrenalinu