Proč uživatelé marihuany působí hloupě? Může za to špatná komunikace mezi buňkami
Marihuana má i své stinné stránky Zdroj: iStock
Kouření marihuany má dopad na dopravní nehody Zdroj: iStock
Marihuana je pro léčebné účely legálně k dostání v mnoha státech světa Zdroj: iStock
Legalizace marihuana výrazně ovlivnila celý trh s drogami Zdroj: iStock
Kdy se konečně začne marihuanou skutečně léčit? Zdroj: Pixabay
Mezinárodní vědecký tým analyzoval biologická data lidí, kteří konzumují marihuanu. Poprvé popsal, jaká je příčina poruch paměti, které jsou s jejím užíváním spojené a jež způsobují, že konzumenti marihuany působí hloupě.
Typický dlouhodobý uživatel marihuany působí velmi přátelsky, pohodově – ale současně poněkud hloupě. Zejména proto, že se u něj projevují problémy s pamětí, zejména s tou dlouhodobou. Přestože kouření marihuany nijak nepoškozuje samotnou inteligenci (respektive doposud to žádná práce neprokázala), uživatelé často kvůli poruchám paměti poněkud neinteligentně působí.
Podle studie zveřejněné v odborném časopise Nature za to může schopnost marihuany narušovat mitochondrie.
Co dělá „travka“ v mozku
Vědci studovali, jaký vliv mají mitochondrie v mozku – zajímala je jejich role v řadě negativních stavů od křečí přes imobilitu až po narušení drogami. Již dříve bylo prokázáno, že silné drogy narušují funkci receptorů CB1, jež jsou umístěné v plasmatické membráně, která obklopuje typické mozkové buňky. Zprávy mezi buňkami kvůli tomu neprocházejí tak hladce, jak by měly. To může vést ke stavům ztráty paměti, výpadkům pozornosti, nebo dokonce naprostému výpadku vnímání. Nová studie měla prověřit, zda receptory CB1 nenarušuje také marihuana.
Výsledky práce jasně prokázaly, že užívání marihuany vedlo k aktivaci receptorů CB1 v hippocampu, tedy právě v té oblasti mozku zodpovědné za paměť – jak tu krátkodobou, tak i tu dlouhodobou.
Zatím na myších. Zatím
Vědci to studovali (z pochopitelných etických důvodů) pouze na myších, ale výsledky jsou podle nich jasně přenosné i na člověka – mozkové receptory fungují u lidí i myší prakticky stejně, není tedy důvod, aby se výsledky účinků marihuany u lidí a hlodavců nějak lišily.
Nejhorším zjištěním, které z této práce vyplývá, je dlouhodobost a prakticky nevratnost celého procesu – na pokusných zvířatech se poškozenou paměť již nepodařilo napravit, a to ani když jim přestaly být látky obsažené v marihuaně vpravovány. Uživatelé marihuany se zkrátka musí smířit s tím, co už mnoho lidí vytušilo intuitivně: konzumenti marihuany mají paměť, na niž se nedá spolehnout.
Vědci však dávají konzumentům této rekreační drogy i naději – je podle nich možné marihuanu upravit tak, aby z ní některé chemické látky odpovědné za narušení paměti zmizely, a to bez ztráty ostatních účinků, jež jsou s jejím užíváním spojené. To všechno je ale zatím hudba velmi vzdálené budoucnosti.