Lithium: co o něm všechno víme?

Lithium mediální

Razie v Diamu, policie důvod tají, ve hře je lithium na Cínovci (Teplický deník). Lithium těžit budeme, máme na to právo, vzkázali Australané Česku (idnes.cz). Němci finišují s přípravou těžby lithia okolo Cínovci. Bez zbytečného křiku. (Euro). Premiér Babiš lithium ukrást nenechá (web Českého rozhlasu). Dnes je (mediální) ticho po pěšině a běžný čtenář pomalu zapomíná, cože je to lithium vlastně zač a proč, když se jednalo o miliardy či dokonce o biliony ho vlastně netěžíme. Odpověď může být třeba v odhadu ceny cínoveckých zásob. Pěkně to vysvětluje Jaromír Starý vedoucí odboru nerostných surovin České geologické služby. Na otázku Kde se vzaly tři biliony korun, kterými se argumentuje? Odpovídá v deníku Metro: „Někdo si spočítal množství zdrojů lithia, což je asi 1,1 milionu tun, zjistil, kolik stojí jedna tuna kovu, a vše vynásobil. Jako kdyby to z rudy už měl vytažené, uložené ve skladu a mohl to za danou cenu prodávat. Fakt, že lithium je zatím v zemi a že náklady na jeho vytěžení mohou být třeba i vyšší než jeho prodej, to autory těchto velkých čísel nezajímá. Skutečná hodnota suroviny, která v Krušných horách je, se nedá zatím vyjádřit."

Co je tedy lithium zač?

Jedná se o alkalický, stříbrně bílý kov s nejmenší hustotou ze všech pevných látek. Má skvělou elektrická a tepelná vodivost. Pro jeho samovznítitelnost se uchovává ve formě různých sloučenin, např. lithný karbonát (Li2CO3 ). Co se týče světových zásob, nejvíce se ho nachází v solankách (odhad je 66% světových zásob), zatímco pevně rostlé horniny ukrývají 26% světové produkce. Zbytek se skrývá v sedimentech, jako jsou jílové nánosy či evaporitech. V posledním jmenovaném případě se jedná o horniny vzniklé odpařením vody z roztoků, v převážné míře z mořských vod nebo slaných jezer. A jsme znova u nejbohatšího zdroje – solanky.

Na co ho potřebujeme?

Lithium je logickou součástí lithiových baterií. Podle oficiálních odhadů ho je v mobilním telefonu kolem tří gramů, zatímco v bateriích elektroauta Tesla zhruba 50 kg. Jenže kolik lidí vlastní Teslu a kolik mobilní telefon. Z tohoto jednoduchého příkladu je vidět, že lithium je pro současnost extrémně potřebné a tomu odpovídá i jeho cena. Méně už se ví, že jej používají i skláři pro snížení bodu tání a zvyšování viskozity skla, či pro přípravu speciálních skel, jako jsou například varné desky. Obrovské množství lidí se s lithiem setkává, aniž o tom ví. Je totiž součástí některých léku s uklidňujícím účinkem. A antidepresiva jsou aktuálně v módě, jak ukazuje jejich zvyšující se spotřeba. Nelze opominout jako jeho úlohu při přípravě termojaderné bomby, kde se využijí izotopy lithia (obvykle ve formě deuteridu lithného), ze kterého působením neutronů vzniká tritium.

Když Americká geologická služba (USGS) zveřejnila v roce 2016 údaje za rok předchozí, ukázalo se, že největším producentem lithia je Austrálie s produkcí 37%. Není proto divu, že jsou to právě Australané, kteří měli o české ložisko zájem. Prognózy totiž naznačují, že pokud se vzedme vlna zájmu o elektromobily, bude se muset zvýšit těžba rud s obsahem lithia, či zefektivnit jeho získávání ze solanky. Lithium samotné bylo objevené roku 1817, v kovovém stavu připravené roku 1855. To o čem se bavíme v případě českého lithia je vlastně na lithium bohatá slída – zinnwaldit. Lithium se už u nás těžilo, podzemní těžbu prováděla firma Geomet, která vytěžila 37 mil. tun materiálu, s obsahem 0.38 % Li. Pokud bychom to převedli to konkrétního množství lithia, tak šlo o 140 000 tun. Text: Topi Pigula