Lidská civilizace už váží víc než příroda, zjistili vědci. Jak moc?

Fenomén popsali ve svém výzkumu geologové z University of Leicester, kteří se věnují antropocénu – tedy době, v níž je dominantním přírodním činitelem člověk. Jenže vědci se jednak přou o to, jak antropocén vůbec definovat, ale ještě větším sporem mezi nimi je, zda už nastal, případně kdy nastal. Hlavní autor této studie, anglický geolog polského původu Jan Zalasiewicz, se pokusil najít zcela konkrétní argument, proč už antropocén opravdu začal. Zvážil totiž lidstvo.

Technosféra něco váží

Pro jeho tým se stala základním pojmem takzvaná technosféra, tedy soubor všeho, co člověk vytvořil. A nemyslíme tím tedy jen televize, mobily a auta, ale i ty opravdu velké věci – především silnice, domy, přehrady, skládky a další produkty naší civilizace i civilizací předcházejících. Když se sečte vše, co takto člověk za dobu své existence vytvořil, má toto dílo dle výše uvedené studie hmotnost přibližně 30 bilionů tun. Biosféra přitom váží jen asi 10 miliard tun. Průměrně tedy na metr čtvereční pevniny připadá 50 kilo lidmi vytvořené nebo zpracované hmoty.

Počet druhů těchto lidmi vyrobených artefaktů již podle autorů práce překročil počet živočišných i rostlinných druhů na naší planetě. Svou práci vědci zveřejnili v odborném časopise The Anthropocene Review.

Co je antropocén?

Antropocén je poměrně nový termín z oblasti geochronologie, který je motivován snahou označit období, kdy lidstvo svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém. Termín vymyslel ekolog Eugene Stoermer a popularizoval jej atmosférický chemik Paul Crutzen, držitel Nobelovy ceny. Ten považuje vliv lidského chování na zemskou atmosféru za natolik významný, že by měly být moderní dějiny lidstva označeny za nové geologické období.

Návrh je v současnosti řešen Mezinárodní komisí pro stratigrafii. S návrhem přišli roku 2008 právě vědci kolem Jana Zalasiewicze z univerzity v britském Leicesteru v americkém odborném časopise GSA Today. "Za posledních 200 let se lidská činnost stala hlavní hnací silou topografických i klimatických změn. Tuto skutečnost by mělo reflektovat i pojmenování geologického období," zdůvodnili vědci svůj návrh.

"Geolog žijící ve vzdálené budoucnosti by téměř jistě do této doby zpětně stanovil dělicí čáru a zavedl nový název, který by stanovil, od kdy se rozhodující vliv lidstva projevil," zdůraznil Richard Alley z Pensylvánské státní univerzity. Na důkaz, že si lidstvo tento zlom uvědomuje, tak může učinit již nyní.

V současnosti není ani ujasněno, kterým okamžikem by antropocén měl začínat. Podle některých úvah by se mělo jednat až o období průmyslové revoluce, podle jiných začíná už s objevem a rozšířením zemědělství před zhruba osmi tisíci let; antropocén by pak zahrnoval větší část holocénu, nebo by dokonce byl jen jiným označením pro holocén.

Kdy to všechno začalo?

Vůbec prvním momentem, který jde považovat za vznik antropocénu, je vybíjení mamutů. „Severoameričtí býložravci vylučovali obrovské množství metanu“, píše tým kolem vědkyně Felisy Smithové v nedávném vydání přírodovědeckého časopisu Nature. Metan má přitom coby skleníkový plyn 30krát větší účinek než oxid uhličitý. Náhlý úbytek plynu přispěl ke globálnímu ochlazení, pokud jej přímo nezavinil, vysvětlují vědci.

Epocha lidského ovlivňování životního prostředí, nazývaná antropocén, tak podle studie nezačíná až s průmyslovou revolucí kolem roku 1800, ale už před zhruba 13 000 lety.

Vědci vycházejí z množství metanu, které do ovzduší vypouštějí krávy a další dnešní přežvýkavci. Vzorky z vrtných jader v ledu z doby mizení mamutů přitom údajně potvrzují, že vyhynutí zvířat provázelo snížení koncentrace metanu v atmosféře o zhruba 180 objemových procent.

Text: MK