27. srpna 2024 07:05

Mamut s koprovou omáčkou? Lidé začali vařit mnohem dřív, než si myslíte

Otázku, kdy si lidé začali jídlo tepelně upravovat, se snažili samozřejmě zodpovědět hlavně archeologové. Jejich dosavadní poznatky ale nejdou tak docela ruku v ruce s tím, co tvrdí úplně jiné vědní odvětví, a to biologie. Vaření totiž v konečném důsledku může být tím, co nás definitivně odlišilo od zvířat.

Co víme s jistotou, je, že lidé jídlo tepelně upravují nesmírně dlouho. Minimálně posledních 50 000 let. Potvrzují to přímé důkazy v podobě plaku na zubech lidských ostatků, který se dělá pouze ze škrobu vznikajícího při tepelné úpravě obilovin. Ty nepřímé, které se povedlo shromáždit archeologům a biologům, sahají ale do dob mnohem dávnějších a je dokonce možné, že první jídlo si pralidé ohřáli už před téměř dvěma miliony let.

Přečtěte si také: Nový druh člověka: Vědci zrekonstruovali ostatky staré 300 tisíc let

Klíčové důkazy souvisí s ohněm

Archeologové napříč historií lidstva samozřejmě důkaz vaření nebo pečení potravin hledají, objevit ho ale z pochopitelných důvodů není snadné. Co se povedlo potvrdit, je, od kdy měli naši předkové pod kontrolou oheň. „Jednou z důležitých věcí, které hledáme, jsou pozůstatky primitivních ohnišť, opálené artefakty a podobné věci,“ vysvětlila oxfordská archeoložka a biochemička Bethan  Lindscottová. A tyto důkazy sahají ještě dále, než historie celého druhu Homo sapiens.

V britském Suffolku se například našlo ohniště se spálenou kostí a ohořelým pazourkem, které bylo staré přes 400 000 let. Na 780 000 let je staré ohniště z Izraele, ve kterém se dochovaly i zbytky ohřátých rybích kostí. Popel objevený v jedné z jihoafrických jeskyní, který se tam nemohl dostat jinak než díky lidskému ohništi, dokonce vědce nasměroval k tezi, že tam lidé mohli vařit již před celým milionem let. Nejstarší pozůstatky po ohni, který lidé měli nějakým způsobem pod kontrolou, jsou ale ještě mnohem starší. Pocházejí z Keni a vědci odhadují jejich stáří na 1,6 milionu let.

Lepší strava ovlivnila biologický vývoj člověka

Biology ale výše uvedená zjištění nijak nepřekvapila. Mnoho z nich totiž tvrdí, že kdyby nebylo faktu, že si naši předkové jídlo tepelně upravovali, nikdy by se lidmi v dnešním slova smyslu nestali. Extra kalorie, které jsme takto dokázali získat, podle nich mohou za podobu a funkci našich pozoruhodných mozků.

Mohlo by vás zajímat: Včela, vosa nebo sršeň: Která z nich nejčastěji vyvolává alergickou reakci? Odborníci radí

Vaření ovlivnilo také délku a velikost našich střev, protože tepelně upravené jídlo se lépe tráví. Zmenšily se nám i zuby, protože jsme nemuseli tak namáhavě žvýkat a trhat jimi syrové maso. A co víc, tyto změny se odehrály už před přibližně dvěma miliony let. Tepelná příprava potravy tak zřejmě sehrála naprosto zásadní roli v evoluci Homo erectus, člověka vzpřímeného, ze kterého se dnešní lidé vyvinuli.

Zdroj: R. Wrangham: Catchin Fire: How Cooking Made Us Human, National Library of Medicine, JQSScience Direct.

Video, které jste mohli minout: Expedice Neuron objevila jedno z nejstarších mayských měst

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom