Mamut s koprovou omáčkou? Lidé začali vařit mnohem dřív, než si myslíte

Co víme s jistotou, je, že lidé jídlo tepelně upravují nesmírně dlouho. Minimálně posledních 50 000 let. Potvrzují to přímé důkazy v podobě plaku na zubech lidských ostatků, který se dělá pouze ze škrobu vznikajícího při tepelné úpravě obilovin. Ty nepřímé, které se povedlo shromáždit archeologům a biologům, sahají ale do dob mnohem dávnějších a je dokonce možné, že první jídlo si pralidé ohřáli už před téměř dvěma miliony let.

Přečtěte si také: Nový druh člověka: Vědci zrekonstruovali ostatky staré 300 tisíc let

Klíčové důkazy souvisí s ohněm

Archeologové napříč historií lidstva samozřejmě důkaz vaření nebo pečení potravin hledají, objevit ho ale z pochopitelných důvodů není snadné. Co se povedlo potvrdit, je, od kdy měli naši předkové pod kontrolou oheň. „Jednou z důležitých věcí, které hledáme, jsou pozůstatky primitivních ohnišť, opálené artefakty a podobné věci,“ vysvětlila oxfordská archeoložka a biochemička Bethan  Lindscottová. A tyto důkazy sahají ještě dále, než historie celého druhu Homo sapiens.

V britském Suffolku se například našlo ohniště se spálenou kostí a ohořelým pazourkem, které bylo staré přes 400 000 let. Na 780 000 let je staré ohniště z Izraele, ve kterém se dochovaly i zbytky ohřátých rybích kostí. Popel objevený v jedné z jihoafrických jeskyní, který se tam nemohl dostat jinak než díky lidskému ohništi, dokonce vědce nasměroval k tezi, že tam lidé mohli vařit již před celým milionem let. Nejstarší pozůstatky po ohni, který lidé měli nějakým způsobem pod kontrolou, jsou ale ještě mnohem starší. Pocházejí z Keni a vědci odhadují jejich stáří na 1,6 milionu let.

Lepší strava ovlivnila biologický vývoj člověka

Biology ale výše uvedená zjištění nijak nepřekvapila. Mnoho z nich totiž tvrdí, že kdyby nebylo faktu, že si naši předkové jídlo tepelně upravovali, nikdy by se lidmi v dnešním slova smyslu nestali. Extra kalorie, které jsme takto dokázali získat, podle nich mohou za podobu a funkci našich pozoruhodných mozků.

Mohlo by vás zajímat: Včela, vosa nebo sršeň: Která z nich nejčastěji vyvolává alergickou reakci? Odborníci radí

Vaření ovlivnilo také délku a velikost našich střev, protože tepelně upravené jídlo se lépe tráví. Zmenšily se nám i zuby, protože jsme nemuseli tak namáhavě žvýkat a trhat jimi syrové maso. A co víc, tyto změny se odehrály už před přibližně dvěma miliony let. Tepelná příprava potravy tak zřejmě sehrála naprosto zásadní roli v evoluci Homo erectus, člověka vzpřímeného, ze kterého se dnešní lidé vyvinuli.

Zdroj: R. Wrangham: Catchin Fire: How Cooking Made Us Human, National Library of Medicine, JQS, Science Direct.

Video, které jste mohli minout: Expedice Neuron objevila jedno z nejstarších mayských měst