Liberečtí vědci umí z rýžových slupek vytěžit oxid křemičitý

Křemík z rýžového odpadu?

Metodu, jak z rýžových slupek získat přírodní oxid křemičitý, vyvinuli vědci z Technické univerzity v Liberci (TUL). Látku, která se používá v různých odvětvích průmyslu od potravinářství až po výrobu automobilových pneumatik, dokážou získat úsporněji a také ekologičtěji, než to umí klasická výroba technického oxidu křemičitého. Technologie využívá jako zdroj této látky zemědělský odpad a získala už patentovou ochranu nejen v Česku, ale také v Japonsku. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informovala mluvčí univerzity Barbora Jónová.

"Rýžové slupky, z nichž se nanočástice látky získávají, jsou největším celosvětovým zemědělským odpadem – jeho produkce dosahuje každoročně řádově stovek milionů tun," doplnila spoluautorka patentu, proděkanka strojní fakulty Dora Kroisová. Slupky se podle ní obvykle likvidují vyhazováním do řek nebo ještě hůře spalováním, které je problematické, protože při něm vznikají nežádoucí zplodiny.

K čemu je to dobré?

Patentovaná technologie umožní odpad zužitkovat a získat z něj surovinu, která najde nespočet využití v průmyslu, je ale podle Kroisové také velice cenná pro lidský organismus. Pokud je v přírodní podobě, velmi dobře se vstřebává. "Křemík má pozitivní vliv zejména na stav kostí, cév, vlasů a nehtů. S oxidem křemičitým se běžně setkáváme v potravinách pod označením E 551 nebo v kosmetice. Je to však jeho syntetická forma, kterou tělo neumí vstřebat tak snadno," vysvětlila výhody přírodního oxidu křemičitého Kroisová.

Technologie vyvinutá libereckými vědci umí oxid křemičitý získat jednoduchým rozkladem rýžových slupek v mikrovlnném reaktoru, který je podobný mikrovlnné troubě, za přítomnosti anorganických kyselin. Výsledkem jsou částice oxidu křemičitého, které jsou analogické komerčním produktům. Technologie je také energeticky méně náročná, ve srovnání s komerční výrobou potřebuje teploty o 1300 stupňů Celsia nižší. Na vývoji se podíleli i vědci z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL.

Patent na získání oxidu křemičitého z rýžových slupek není ale jediným, který vědci z liberecké univerzity mají, k neznámějším patentům patří třeba výroba nanovláken. Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) se TUL umístila na pátém místě mezi českými organizacemi s nejcitovanějšími patenty a mezi univerzitami je na prvním místě. "Je to pro nás obrovský úspěch, studie dokazuje, že jako vzdělávací instituce dokážeme držet krok s takovými komerčními giganty, jako je Škoda Auto nebo Zentiva," dodal prorektor pro vědu a výzkum liberecké univerzity Pavel Mokrý.

ČTK