Kratší pracovní doba zvyšuje výkon. Ve Švédsku budou lidé pracovat 6 hodin

Pro české uši to zní jako pohádka, ale čím dál víc švédských firem přechází na šestihodinovou pracovní dobu. Mnoho tamních podnikatelů totiž přišlo na to, že méně času stráveného v práci může ve skutečnosti zvýšit produktivitu. Všichni vědí, že pracovat v plném soustředění osm hodin je tak těžké, že to zvládne jen málokdo. Mnoho zaměstnanců tak v zaměstnání stráví až několik hodin činností, která nemá s jejich prací nic společného – kontrolují Facebook, odpovídají na soukromé e-maily, pijí kávičky a pomlouvají své kolegy.

Zkrácením pracovní doby se tak Švédové snaží tyto mimopracovní činnosti eliminovat, doufají, že se zaměstnanci dokážou víc soustředit na práci a že nebudou tak ve stresu. Někteří šéfové také uznávají, že méně času stráveného v práci znamená víc času stráveného s rodinou, což ve finále opět prospěje firmě. Její zaměstnanci jsou šťastnější, odpočinutí a výkonější. Další velkou výhodou je, že zmizí nekonečná jednání, která stejně často končí bez výsledku. Během šestihodinové pracovní doby si totiž nikdo nemůže dovolit jen tak bezcílně vysedávat.

Víc času na rodinu

A víte co? Ono to funguje. Zaměstnanci se rádi soustředí na výkon, když nemusejí vysedávat v kanceláři. „Zkrácení pracovní doby a zeefektivnění výkonu znamená, že naši zaměstnanci mohou svůj čas věnovat rodině, vaření nebo vlastně čemukoliv, co mají rádi,“ vysvětluje na svém blogu generální ředitel společnosti Brath Maria Brath. Ve firmě Brath, která je startupem v oblasti SEO, zkrátili pracovní dobu už před pěti lety.

To ve společnosti Toyota v Göteborgu zkrátili pracovní dobu již před 15 lety, tedy v době, kdy tato myšlenka byla ještě pro věštinu firem nepředstavitelná. Dodnes si své rozhodnutí pochvalují a zástupci společnosti hovoří o tom, že firmě krok prospěl, zaměstnanci jsou prý šťastnější. A o správném rozhodnutí mluví i čísla – v následujících letech totiž firma vykázala výrazný zisk.

Na šestihodinovou pracovní dobu slyší ve Švédsku už i vláda, i když zatím jde spíš o experiment. Kratší dobu pracují sestry v jednom sanatoriu v Göteborgu. Už půl roku od zahájení sestry pozorovaly změnu, byly daleko výkonější a měly víc energie. Snižuje se též množství dnů, které zaměstnanci tráví na nemocenské, a klesl počet lidí s depresí. Negativní stránkou tohoto pokusu je ale vyšší tlak na finance – sanatorium muselo najmout 17 nových zaměstnanců, což radnici vyšlo na 12 milionů švédských korun.

Kratší pracovní doba snižuje nezaměstnanost

Krátká pracovní doba je v moderní společnosti spíš výjimkou, i když Evropané pracují v průměru méně hodin než v ostatních vyspělých zemích světa (Japonsko, Jižní Korea, USA či Kanada). Například ve Francii je zákonem stanovená týdenní pracovní doba 35 hodin, v Dánsku 37 a v Belgii 38. V Česku činí pracovní doba tradičně 8 hodin denně, stejně jako ve většině zemí Evropské unie.

Zajímavé však je, co snížení počtu odpracovaných hodin udělá s nezaměstnaností. Podle statistik z členských zemích Evropské unie, ve kterých během posledního desetiletí došlo ke snížení odpracovaných hodin, se snížil počet nezaměstnaných, a to dokonce o 8 procent.

Příliš práce škodí zdraví

Ve světě se však pracuje daleko víc než v Evropě. Ve Spojených státech lidé stráví v práci průměrně 8,7 hodin, v Asii jsou běžné i pracovní soboty a lidé tam kolikrát tráví v zaměstnání i dvojnásobek toho, co Evropané.

Dlouhá pracovní doba si ale vybírá svou daň. Lidé, kteří pracují 55 hodin týdně, mají o 33 procent vyšší riziko mrtvice než lidé, kteří pracují 35 až 40 hodin týdně. Zvyšuje se také riziko vzniku ischemické choroby srdeční.

Jiná vědecká studie ukázala, že pracovní týden delší než 49 hodin se pojí se zhrošeným duševním zdravím, zejména u žen. Podle vědců z Oxfordu zase pětidenní pracovní týden, jehož každý den má 9 hodin rozhazuje vnitřní hodiny člověka. „Zaměstnanci by měli začínat v 10 hodin. Dřívější počátek směny znamená, že lidé jsou stresováni nedostatkem spánku. Nemůžeme změnit cirkadiální rytmy člověka, které se vyvíjely stovky let,“ uvedl jeden z autorů studie Paul Kelley.

Lucie Kořistová