Kostrč je pozůstatkem ocasu. Zbytečná není a odstranění je problematické

Že je kostrč zakrnělý ocas, ví asi každé malé dítě. V České republice je tato znalost součástí základního vzdělání a shodují se na ní i vědci. Opravdu ale kostrč k ničemu nepotřebujeme a je de facto zbytečná?

Funkce kostrče

Ocas se dá evolučně vystopovat k prvním pozemským obratlovcům vůbec, takže není překvapením, že je i součástí vývoje lidských embryí. Během zhruba osmi týdnů vývoje ale úplně zmizí. Respektive téměř - lidská miminka se místo něj rodí právě s kostrčí.

Přečtěte si také: Filmy nám lžou, mozek má za života bizarní konzistenci a po smrti se změní. Čím každého překvapí

Kostrč se skládá ze tří až pěti (výjimečně i více) srostlých obratlů a u žen je trochu jiná než u mužů. Nevystupuje tolik vpřed a je pružnější, což je během porodu velká výhoda. U obou pohlaví pak kostrč působí jako stabilizátor během sezení. Spolu se sedacími kostmi tvoří v podstatě trojnožku, a slouží také jako další z podpor míchy.

Nejdůležitější u kostrče jsou ale vazy, šlachy a svaly, které jsou k ní připevněné. Jedna z těchto struktur tvoří například „hamaku“, jež drží a podpírá naše orgány. Jiné struktury v těle máme, aby nám správně fungovaly svěrače. Kostrč je ostatně důležitou součástí pánevního dna.

Zranění kostrče

Když se kostrč zraní, bývá to kvůli všem těmto jejím funkcím velice nepříjemné. Bolí nás při sezení, při vyprazdňování i při pohlavním styku. Přesto se někdy lékaři mohou rozhodnout kostrč odstranit úplně, například pokud se na kostrči objeví nádor nebo je zranění zdrojem chronické bolesti. Zákrok má ale dlouhou dobu rekonvalescence – od tří měsíců po jeden rok.

Zdroj: The New York Times, Nature, Osmosis