Konspirace zika: Proč je tak snadné uvěřit, že jde o vinu megakorporace Monsanto?

Virus zika si zjevně o konspirační teorie vyloženě říká. Už se jich v souvislosti s ním objevilo nepočítaně – a zřejmě jich ještě spousta přibude. Pozoruhodné je, že některé z nich zveřejňují i tak seriózní zpravodajské zdroje, jakým je kupříkladu americký Washington Post. Proč je zika takovým zdrojem konspiračních teorií?

Nejprve se pokusme shrnout, jaké konspirace už o původu viru zika vznikly:

• za jeho vznik může Rockefeller, jeho společnost má na virus patentová práva. Chce tak snížit populaci
• za jeho vznik může Bill Gates, chce tam snížit rychlost růstu populace.
• za jeho vznik mohou vakcíny, jimiž se v Brazílii očkují i těhotné ženy
• za jeho vznik může vypuštění geneticky modifikovaných komárů; pokus se vědcům vymknul z rukou
• za jeho vznik může americká vláda, která se tak pokouší zničit Rusko
• za jeho vznik může Monsantno a jeho herbicidy

Na jeden virus docela hezké množství, že? Přitom každá jedna teorie je platná pouze tehdy, pokud vyvrací všechny ostatní… Což ovšem nikomu nevadí, protože důkazy stejně nejsou. A to je právě jádro pudla: ohledně viru zika, jeho původu i tomu, jak vlastně funguje, si nejsou jistí ani ti nejlepší světoví experti na virologii.

Věda totiž, i když to je pro (většinou nevzdělané) milovníky konspiračních teorií nepochopitelné, nefunguje jako ve Star Treku nebo podobném sci-fi seriálu. Virus se jen tak večer nevloží do počítače a ráno je na světě lék. Analýza viru vyžaduje tisíce a tisíce hodin pokusů, experimentů, testování a ověřování – v podstatě zcela nudné a rutinní práce. Už jen odchytit uprostřed brazilských pralesů „ty správné“ druhy komárů, které virus přenášejí, je výzva…

Čím méně faktů, tím více spekulací

Brazilci a nyní už i Američané v USA spekulují o vině Monsanta, a to přesto, že neexistuje jediný přímý ani nepřímý důkaz – stačí jen to, že tuto korporaci obklopuje pověst „zlého kapitalisty, který dělá něco divného s geny“. Podle konspirátorů za ziku mohou konkrétní larvicidální přípravky od Monsanta: skutečnost je ale taková, že Monsanto tento přípravek vůbec nevyrábí. A navíc byl mnohokrát testován s jednoznačným výsledkem – pro lidi nepředstavuje žádné nebezpečí...

Přesně na tento druh uvažování upozorňuje ve své práci Viren Swami, psycholog z Ruskin University. Testoval, jak se vůči konspiracím staví lidé s dostatečnými informacemi a analytickými nástroji. Z jeho práce jasně vyplývá, že pouhá znalost faktů nestačí – je třeba mít rozvinutý analytický aparát, který umí mezi množstvím faktů třídit a vybírat to podstatné.

Z jeho práce vyplývá, že lidé, kteří mají nedostatek faktů a neumějí s informacemi pracovat, snadněji podléhají jakýmkoliv konspiračním teoriím. Swami dokonce vede kurz analytického myšlení, který nemá s konspiračními teoriemi nic společného, jen učí studenty, jak vyhodnocovat fakta. Podle Swamiho studie studenti, kteří kurz absolvují, výrazně méně podléhají jakýmkoliv konspiračním teoriím.

Obecně platí, že pro podobný analytický styl myšlení je vhodnější klasické humanitní vzdělání ve společenských vědách. Sociologie, historie a podobně vědy, které studují rozmanitost a komplikovanost lidských a společenských vztahů v jejich extrémní složitosti a nejednoznačnosti, připravují lidi na konfrontaci se spikleneckými teoriemi lépe než přírodní vědy, v nichž se dá problém kvantifikovat…