Kočky jsou mnohem sociálnější, než se zdálo. Rozeznají lidské hlasy i emoce

Kočka nemá pána

Kočky mají pověst poněkud sebestředných zvířat, pro která je člověk jen dárcem potravy – nikoliv přítelem, jak je to u psů. Jenže podle nedávných vědeckých poznatků je to hloupost. Vypadá to, že kočky jsme domestikovali stejně dobře jako psy, jen je hrozně podceňujeme.

Evoluční biologové z Oregonské státní univerzity vydali v odborném časopise Behavioral Processes studii, v níž popsali experimenty na 46 domácích kočkách. Vyplývá z nich, že kočky nejsou vůbec tak nespolečenské, jak se říká – a že chyba je nejspíš v lidech, respektive v jejich předsudcích.

Koho kočka preferuje?

Vědci v tomto experimentu testovali, jak se kočkám bude líbit v lidské společnosti a jestli dají přednost kontaktu s lidskou bytostí před jinými druhy zábavy a podnětů. Ukázalo se, že vůbec nejraději kočky tráví čas s lidmi, ale muselo se jednat o takové lidi, kteří jsou aktivní a kočkám věnují nějakou pozornost. Naopak o pecivály, kteří ke kočkám přistupovali jen pasivně, velký zájem neprojevovaly. Vědci ale také zjistili, že kočky jsou velmi chytré a citlivé!

„Důkazy z této práce ukazují, že kočky umí odhalit lidský emocionální stav a přizpůsobit mu svoje chování,“ uvádějí výzkumníci. „To dokazuje, že jsou citlivé i k lidským emocionálním potřebám.“ Tyto výsledky se nijak zásadně nelišily u koček, které žily s lidmi, a u těch, které pocházely z útulků – obě skupiny byly ve studii zastoupeny rovnoměrně.

Jediný významnější rozdíl mezi kočkami domácími a z útulkům se projevil u úkolu, ve kterém kočky trávily čas s člověkem, který o ně nijak neprojevoval zájem. Tam se ukázalo, že kočky z útulků mají o takovou osobu výrazně větší zájem než ty, které žijí dlouhodobě s lidmi.

Tento výzkum navázal na starší studie koček, kterým se na Oregonské státní univerzitě věnují dlouhodobě. V něm už dříve vědci dokázali, že kočky projevují výrazně větší zájem o lidi než o hračky nebo že dokážou rozeznat nejen lidské hlasy, ale také emoce v nich. Řídí se totiž v reakcích na lidské hlasy nejen jejich hlasitostí, což je zcela přirozené, ale také melodií a tónem.

Některé práce dokonce naznačují, že některé kočky jsou schopné rozlišovat v lidské řeči několik významů, tedy že kočky „rozumí“ lidské řeči – šlo například o jejich jména, potravu nebo trest. Ale výsledky v těchto experimentech byly značně nejednotné, takže není možné jejich výsledky nějak paušalizovat