Kam na dinosauří kosti?
Dinosauří kosti jsou po světě ceněným artiklem. Zatímco někde se vystavují jako vzácné vědecké artefakty, jinde si je melou do jídla coby podporu potence. Kde se dinosauřích kostí „válí“ nejvíc?
Ču-čcheng (nebo dáváte-li přednost anglické transkripci, tak Zhucheng) je okres ve východní Číně, odkud se do zbytku země valí tisíce dinosauřích kostí. Využití dinosauřích pozůstatků není moderním vynálezem.
Jedním z objevů expedic financovaných Americkým přírodovědeckým muzeum v New Yorku do neprobádaných částí mongolské pouště, se staly provrtané dinosauří vejce sloužící k provlékání šňůrek či řemínků. Interpretace byla jednoduchá – už v paleolitu se lidé zdobili pozůstatky dinosaurů. Později na základě nálezů obřích kostí vznikaly pověsti o bájných dracích a začala se formovat medicína založená na jejich konzumaci.
Vtipné je, že už kolem roku 1250 se v lokalitě známé jako Pevnost lotosové hory lidé klaněli stopám kachnozobých dinosaurů. V tomto případě je nutno znát buddhistický podtext tohoto chování. Otisky tříprstých nohou totiž připomínají lotosový list, jež je v buddhismu symbolem štěstí a rozkvětu. Květy lotosu jsou dodnes v asijských zemích velmi oblíbenou obětinou. Znalosti o nálezech, nalezištích a dinosaurech (v lidovém povědomí se jednalo buď o draky, nebo o tvory, které Bůh zlikvidoval bájnou potopou) se v průběhu let a století zpřesňovaly.
První písemná zpráva o dinosaurech se datuje k roku 1614 a pochází z Anglie. Použijeme-li současnou terminologii, tak bohatá naleziště dinosauřích fosilií se zároveň stávají místem, kde kvete obchod s „potravinovými doplňky“. Západní věda jim ale přisuzuje zhruba stejnou nutriční hodnotu jako kamení, z nichž byly dobyty.
Před časem proběhly tiskem zprávy o zabavení tisíců dinosauřích kostí pocházejících z okolí města Ču-čcheng v provincii Šan-tung. „Dinosauří fosilie známe již z více než 30 míst jen v samotném okrese Ču-čcheng, a ty jsou rozprostřeny na ploše celých 1600 km² (z celkové rozlohy území o 2200 km²). Je zajímavé, že tak velké množství zvířat zemřelo na relativně malé ploše, což ukazuje nějakou přírodní katastrofu, snad silnou sopečnou erupci v nedalekém okolí. Mrtvoly dinosaurů mohla také dohromady spláchnout obří vlna tsunami nebo povodeň,“ píše populárně naučný server osel.cz.
Mezi další proslavené lokality dinosauřích kostí, a je jasné, že o nich vědí nejen archeologové, patří krom Číny i Mexiko, konkrétně planina San Juan. Pokud se chystáte právě tam, rozhodně byste neměli minout publikaci Dinosaurus of New Mexico vydanou New Mexico Museum of Natural History and Science. Kosti se dají ovšem najít i v mrazivých antarktických dálavách. Hanson Formation je příslibem budoucích nálezů. Zatímco dnes by tam studenokrevné plazy nikdo nečekal (ano, víme i o existenci dinosaurů označovaných jako teplokrevní tvorové), tak v druhohorách se tam mezi tropickou faunou proháněla stáda býložravých i dravých dinosaurů mnoha druhů. Hanson Formation už své první fosilizované tajemství vydala, ale díky nedostupnosti na straně jedné, a přísné ochraně na straně druhé, budou zdejší kosti patřit mezi poměrně vzácné a tudíž náležitě drahé nálezy. Pro přesnější lokalizaci této „dinosauronosné“ formace: jde o hřeben královny Alexandry.
Pokud se vám Čína či Antarktida zdá příliš nedostupná, nabízí se Velká Británie (včetně ostrova Wight), Španělsko, Portugalsko či sousední Německo, odkud byl popsán trpasličí sauropod Europasaurus holgeri z Německa. V nouzi se můžete vydat do Červeného Kostelce, odkud pochází nález dinosauří stopy. Ovšem pokud vás neláká terénní hledání s nejistým výsledem, asi nejbezpečnějším „nalezištěm“ dinosauřích kostí je internet. Prodejní a aukční servery nabízejí celou řadu nálezů. Ale řekněme si rovnou – k jídlu ty kamenné kosti moc nejsou.
Text: Topi Pigula