Japonci mohou pozorovat zázrak stvoření v přímém přenosu – na "evolučním ostrůvku"

Přírodovědci tu hodlají především studovat vznik ekosystémů, a to zejména za pomoci trusu mořských ptáků na tomto panenském ostrově. Ten se zrodil sopečnou aktivitou v listopadu 2013 uprostřed souostroví Ogasawara asi tisíc kilometrů jižně od Tokia.

Souostroví přes jeho izolaci zařadilo UNESCO v roce 2011 na Seznam světového dědictví pro jeho biologické bohatství, které umožňuje studovat mechanismy vývoje přirozeného prostředí.

Ostrovy Ogasawara jsou znamenitým příkladem probíhající evoluce v ekosystémech oceánských ostrovů, uvádí UNESCO na svých internetových stránkách. Nový ostrůvek se stále rozšiřuje a spojuje se se sousedním ostrůvkem Nišinošima.

Koncem letošního února tak zvětšená Nišinošima měřila zhruba 1,95 kilometrů od východu k západu a 1,8 kilometru od severu k jihu. Podle japonské pobřežní stráže má celkem 2,45 kilometrů čtverečních. Nová země se v této jižní zóně Japonska objevila poprvé po 40 letech.

Nový ráj?

"My biologové máme velký zájem o nový ostrov, protože tu můžeme sledovat samý začátek procesu evoluce," uvádí profesor Naoki Kači, ředitel oddělení výzkumu na souostroví Ogasewara při Tokijské univerzitě.

Poslední letecká fotografie Nišinošimy pochází z 27. dubna. Je na ní vidět mohutný bílý kouř stoupající z vulkanického komína. Nyní na ostrov nikdo nemůže.

Profesor Kači varuje před proniknutím cizorodých druhů do této "přírodní laboratoře: "Žádám všechny, kdo by na ostrově přistáli, aby byli velmi ohleduplní k zachování místního prostředí a především aby s sebou nevozili cizí druhy," zdůrazňuje.

"Biologové vědí, co mají dělat. Ale první vědecký tým, který vkročí na ostrov, bude zřejmě složen z geologů a vulkanologů, kteří se nemusejí v této problematice vyznat," dodává.

Když Kači v roce 2007 začínal studovat jiný ostrůvek Ogasewary, jeho tým měl připravený vydezinfikovaný prostor ke skladování všech přístrojů, které byly nové a předběžně sterilizované. Profesor vyzývá k bdělosti a prohlašuje, že je ochoten svým kolegům poradit.

Až se na Nišinošimě zpomalí vulkanická aktivita, japonský biolog očekává, že sem mořské proudy či migrující mořští ptáci zanesou semena a rostliny.

"Mým oblíbeným tématem je vliv ptáků na ekosystém rostlin: jak jejich trus přeměněný v organické hnojivo ovlivňuje vegetaci a jak jejich činnost narušuje ekosystém," vysvětluje Kači.

Ptáci by nakonec na novém ostrově mohli hnízdit. Bývalá Nišinošima skýtala útočiště koloniím ptáků, které vyhnaly erupce a kteří se pravděpodobně vrátí, až vulkán usne. Na souostroví Ogasawara se vyskytuje téměř 200 různých druhů ptáků.

V Japonsku, kde je více než stovka činných sopek, se od konce války v Tichomoří náhle objevily čtyři nebo pět ostrůvků. Jeden z nich vznikl v roce 1986 a za dva měsíce zase zmizel, další vyrostl v září 1973 u Nišinošimy.

Nišinošima by tak mohla kráčet ve šlépějích islandského ostrova Surtsey, který se v roce 1963 objevil asi 30 kilometrů od islandského pobřeží. Zde již vědci mohli sledovat, jak sem mořské proudy zanesly semena, poté objevení plísní, bakterií, hub a o rok později prvních cévnatých rostlin. Počátkem nového tisíciletí tu už bylo podle UNESCO 89 druhů ptáků a 335 druhů bezobratlých živočichů.

ČTK