Jak vypadají psí sny? Podle výzkumu jsou podobné jako sny jejich majitelů!

Lidé a psi sdílejí asi 95 procent genetické výbavy, mají podobnou neurochemii a za tisíce let, co spolu žijí, získali silné propojení. Tak proč by neměli mít i podobné sny?

Britský profesor Nicholas Dodman, expert na zvířecí chování a behaviorální farmakologii tvrdí, že psí sny jsou v mnoha ohledech podobné těm lidským – a dokonce se zřejmě psům o lidech zdá. Jeho úvahy jsou hodně odvážné, berte je proto poněkud s nadhledem, ale rozhodně přinášejí zajímavé názory.

Není ale sám, kdo věří, že má důkazy o psích snech. Stanley Coren, bývalý profesor na University of British Columbia, je autorem knihy „Do Dogs Dream?“, v níž přináší pro svou hypotézu celou řadu vědecky podložených důkazů. „Měřit u psů, jestli se jim zdají sny, je velmi jednoduché,“ tvrdí v knize autor. „Typický pes průměrného vzrůstu a váhy spí prvních 20 minut velmi klidně; má pravidelný dech a jeho svaly jsou klidné. Ale potom se mu začnou pohybovat oči a dech se stane nepravidelným. Občas dokonce můžete pozorovat, jak se ze spánku pokoušejí něco dělat – to dokazuje, že sní. V tomto stavu vydrží asi dvě až tři minuty…“

Délka a počet snů se liší podle plemen, ale nejvíc záleží na hmotnosti psa. „Zatímco drobnější psi mají během noci sny častěji, ale kratší, u větších psů to funguje přesně naopak: sny přicházejí spíše méně často, ale zase trvají déle,“ říká Coren. Zajímavé je, že důležitým faktorem je také věk – štěňata stráví v REM fázi spínku mnohem delší dobu než dospělí psi. Pravděpodobně proto, že zpracovávají obrovské množství nových informací o světě, dospělí psi to nepotřebují… Zdravý dospělý pes stráví v REM fázi asi 10 procent doby spánku.

Co je REM fáze?

Rapid eye movement (REM, česky rychlé pohyby očí) je fáze spánku, charakterizovaná právě rychlými pohyby očí, nízkoúrovňovou svalovou aktivitou a nízkoproudým EEG. Poprvé byla REM popsána pány Kleitmanem a Aserinskym v 50. letech 20. století.

Během fáze REM nejsou dominantní žádné mozkové vlny, a neurony (zejména v ty v mozkovém kmeni, pontine tegmentum) vykazují přibližně stejnou míru aktivity jako při plném vědomí (tzv. paradoxní spánek), naopak, některé neurotransmitery (monoaminy) jsou inhibovány. Srdeční rytmus a dýchání jsou méně pravidelné než u ostatních fází spánku.

U dospělého člověka představuje REM fáze asi 90–120 minut, tedy asi 20–25 % doby spánku. Tento podíl klesá s věkem; u novorozenců tvoří plných 80 %. Během typického spánku vstoupí spící člověk do této fáze v průměru pětkrát a doba, po kterou v ní zůstane je zpočátku jen několik minut, ale s každým dalším přechodem trvá déle a déle. Subjekt, trpící spánkovou deprivací, ve spánku do fází REM vstupuje snadněji a častěji. Během této fáze je spánek lehčí – spící je více náchylný k probuzení a někdy může dojít ke krátkému nabytí vědomí a okamžitému opětovnému usnutí. Je vědecky dokázáno, že většina snů, které si subjekt podrobně a živě pamatuje, probíhá právě v této fázi spánku. V této fázi se projevuje noční tumescence (erekce) penisu či klitorisu.

Fáze REM není z velké části prozkoumána, stejně jako její příčiny a účel – existuje pouze několik teorií, které se je snaží vysvětlit. Podle jedné z nich se člověku spícím ve fázi REM „srovnávají myšlenky“ (nebo spíše vjemy), které během předchozích několika hodin vstřebal, a (ve vztahu jeho myšlení) se filtrují a odbourávají ty náhodné okolnosti, které nemají s předmětem jeho úsilí souvislost. To má ve výsledku konsolidovat (ucelovat) a třídit (deklarativní, nikoli procedurální) paměť, resp. způsob, jakým jsou její jednotlivé stavební kameny poskládány. Druhá taková teorie tvrdí, že REM má (mj.) funkci periodicky stimulovat mozkové neurony (tj. nenechávat mozek v relativní neaktivitě po 8 hodin spánku) a je nezbytná pro vývoj centrální nervové soustavy. Třetí teorie se zabývá myšlenkou, že fáze REM je potřeba proto, aby si mohly „odpočinout“ a regenerovat monoaminové receptory a znovu získat citlivost. Další teorie fázi REM vysvětlují jako faktor důležitý v přežití vyšších organismů (např. během infekce, nemoci, poranění), nebo coby mechanismus, pomocí kterého mozek i během spánku čas od času „skenuje“, zdali není daný jedinec v ohrožení. (wiki)

O čem sní psi?

Vědci se naučili monitorovat u psů prodlouženou míchu a také ji v laboratořích ovlivňovat. Právě tato oblast je zodpovědná za sny – a také za paměť… Díky tomu mohou odhadovat, co se děje v psích snech. Zdá se, že jsou velmi podobné těm lidským: stejně jako my sní psi o tom, co dělali přes den, nebo se nějak týkají toho, co řešili.

Videa, kde se psi ve spánku komicky pohybují a mávají končetinami, jsou oblíbená po celém internetu, ale opravdu na nich psi sní o tom, že běží nebo pronásledují kořist? Podle Dodmana ano. „Nikdo to neví jistě, ale máme spoustu náznaků, že tomu tak opravdu je. Myslíme si, že sny má většina savců…“

Pokud pes tráví se svým lidským majitelem hodně času, je velmi pravděpodobné, že oba během dne zažili to stejné – a ve výsledku oba mozky zpracovávají podobné situace. I jejich sny tedy mohou být podobné. A pak se divte, že se lidé a psi stávají po letech soužití tak podobnými...