Jak se měří výška hor? Metod je hned několik, u té původní si vzpomenete na základní školu

Měření výšky hor je fascinující proces, který se vyvinul z jednoduchých pozorovacích metod v průběhu staletí až po moderní technologie, jako jsou satelity a GPS systémy. Přestože dnes máme k dispozici přesné nástroje, které nám umožňují s naprostou přesností zjistit výšku vrcholů, tento proces nebyl vždy tak jednoduchý. Zatímco dříve se spoléhalo na geometrické postupy a jednoduché přístroje, dnes používáme sofistikované technologie, které nám poskytují údaje s přesností na centimetry. Jak tedy celý proces probíhal dříve a jak se měří výška hor dnes?

Historické metody měření hor

V dřívějších dobách, kdy nebyly k dispozici moderní technologie, se výška hor měřila pomocí trigonometrických metod. Tyto metody vycházely z principů geometrie a matematiky, konkrétně z využití pravoúhlého trojúhelníku. Například při měření vzdálenosti od základny hory se pomocí jednoduchých přístrojů - teodolitů - určoval úhel mezi pozorovatelem a vrcholem hory, až poté se na základě trigonometrických funkcí vypočítala výška.

Jednou z nejstarších metod byl například tzv. barometrický způsob. V tomto případě se měřila atmosférická tlaková rozdílnost mezi dvěma body – jedním na úrovni moře a druhým na vrcholu hory. Atmosférický tlak totiž klesá s výškou, a proto bylo možné přibližně určit výšku vrcholu hory na základě změn tlaku. Tento způsob však nebyl příliš přesný, protože tlak se může měnit i na základě počasí a dalších faktorů.

Čtěte také: Největší borec, který se nebojí samoty. Erling Kagge zdolal během čtyř let „všechny tři zemské póly“

V 19. století bylo jednou z významných událostí měření výšky Mount Everestu. Britský zeměměřič George Everest, po němž je hora pojmenována, používal trigonometrické metody k určení výšky této nejvyšší hory světa. V té době se jednalo o velký úspěch, přestože přesnost měření byla ve srovnání s dnešními metodami velmi nízká.

Vývoj technologií a moderní metody

S příchodem moderních technologií a zejména satelitních systémů došlo k obrovskému pokroku ve způsobu, jakým měříme výšku hor. Nejpoužívanější metodou je dnes měření pomocí systému GPS, který využívá satelity k určení přesných souřadnic. Tyto systémy dokážou měřit polohu s přesností na několik centimetrů, což výrazně zvýšilo přesnost měření výšek hor. GPS funguje na principu signálů, které satelity vysílají na Zemi. Tyto signály jsou přijímány speciálními přijímači, které poté na základě doby, za kterou signál dorazí, vypočítají vzdálenost mezi satelitem a bodem na zemi. Pokud jsou tyto přijímače umístěny na vrcholu hory, lze snadno určit její výšku. Tato měření jsou velmi přesná a umožňují vědcům revidovat starší údaje a poskytovat akurátní údaje o nadmořských výškách.

Další moderní metodou je použití satelitní technologie s názvem InSAR (Interferometric Synthetic Aperture Radar), která k mapování povrchu naší planety využívá radarové vlny. Tato technologie je schopná měřit změny výšky na milimetrové úrovni, což je neocenitelné zejména pro sledování pohybu tektonických desek, sopečných erupcí a dalších geologických procesů.

Zajímavým příkladem využití moderních technologií v praxi je nedávná revize výšky zmíněné nejvyšší hory světa, Mount Everestu. Dlouhou dobu se uvádělo, že její výška činí 8 848 metrů nad mořem, ale v roce 2020 provedla společná čínská a nepálská expedice nové měření pomocí GPS a dalších moderních technologií. Výsledek? Everest byl o něco vyšší, než se původně myslelo – nová výška činí 8 848,86 metru. Tento rozdíl se může zdát zanedbatelný, ale ve světě geodézie jde o významné číslo.

Měření výšky hor má kromě geografických a vědeckých aspektů také významný environmentální dopad. S rostoucím zájmem o změny klimatu se měření výšek hor stalo klíčovým nástrojem pro sledování tání ledovců a změn v krajině způsobených oteplováním planety. Například Alpy nebo Himálaje zažívají výrazné tání ledovců, což má přímý dopad na jejich výšku. Vědci pomocí moderních metod sledují tyto změny a získávají důležité údaje o tom, jak klimatické změny ovlivňují světovou krajinu.

Slibná budoucnost

S příchodem nových technologií, jako jsou drony a stále přesnější satelitní systémy, se budoucnost měření výšek hor jeví velmi slibně. Tyto technologie umožňují měřit i obtížně přístupné hory, kde by lidská přítomnost byla riziková. Drony mohou nést měřicí přístroje a provádět měření zcela autonomně, což otevírá nové možnosti pro výzkum a mapování odlehlých oblastí planety.

Zdroj: Daily JSTOR, Britannica, Live Science

Video, které jste mohli minout: Zmizelého horolezce našli po 22 letech. Tělo se v Andách zachovalo s oděvem a botami