Jak Inkové obětovali děti: Omámili je pivem a kokainem a nechali je zmrznout

Incká dívka Zdroj: Thinkstock

Archeologové našli v pět set let starých mumiích obětovaných inckých dětí stopy listů koky a piva.

Mumie tří dětí našli archeologové v roce 1999 v Argentině a jde o nejlépe přírodně zakonzervovanou skupinu mumií, která byla doposud nalezena. Jedno tělo je tak dokonale zachovalé, že je těžké uvěřit, že dívka zemřela před více než 500 lety. Ale co je ještě pozoruhodnější – vědci dokázali určit tajemství její smrti. Analýzou vlasů.

Vlasy jsou skvělým zdrojem informací o tom, co jíme, pijeme, ale i o tom, v jakém prostředí se pohybujeme. To vše nechává chemické stopy právě ve vlasech, lze tak zjistit i návykové látky, jako je alkohol či drogy. Třináctiletá dívka měla vlasy krásně dlouhé a tedy plné různých stop.

Vlasová analýza o dívce vypověděla, že než ji nechali zemřít vysoko v Andách jako oběť, byla třináctiletá incká dívka intoxikována velkou dávkou alkoholu a listy koky, ze kterých se dělá kokain. Listy koky potvrdil rentgen jejích úst, protože i ty se zachovaly mezi jejími zuby. Koka a alkohol způsobují změnu vnímání, kterému Inkové přikládali posvátný význam. Právě tyto dvě látky naznačují, že dívka byla obětována, aby se přiblížila bohům.

Třináctiletá dívka je známá jako Llullaillaco Maiden a její pozůstatky jsou zasažené bleskem a ohořelé. Dívka byla dobře živená a jako oběť ji zřejmě vybrali kvůli její kráse a ušlechtilosti.

Ledová dívka byla nejstarší ze tří dětí nalezených v kamenné hrobce na vrcholu peruánské sopky Llullaillaco ve výšce zhruba 6700 metrů. Spolu s ní tam bylo ještě dvě těla, chlapce a děvčete ve věku čtyř až pěti let. Děti byly zřejmě obětovány Slunci. Vědci na místě nalezli mimořádnou sbírku propracovaných zlatých a stříbrných soch, oblečení a hrnce plné potravin. Děti seděly se zkříženýma nohama, hlava jim klesla vpřed a ruce měly položené v klíně. Dívka měla pevně stažené vlasy, na hlavě péřovou čelenku. Čelisti měla pevně stisknuté a mezi zuby měla listy koky. Dětské mumie byly objeveny v roce 1999.

Rituální zabíjení bylo v incké kultuře běžné, kněží obětovali děti v obřadu zvaném capacocha. Ten je dodnes obestřen tajemstvím, vědci netuší, zda jej kněží prováděli pravidelně podle nějakého kalendáře, nebo i při výjimečných příležitostech, jako bylo krajně nepříznivé počasí nebo smrt vládců. Rituál sloužil k vyvolání strachu a pomáhal tak vládcům kontrolovat rychle se rozvíjející Inckou říši.

Analýza vlasů obsahuje chemický otisk stravy, takže vědci přišli na to, že děti dostávaly drogy a alkohol dlouhé měsíce před tím, než skutečně zemřely. Vlasy dívky svědčí o tom, že ona dostávala dávky obzvlášť vysoké. Možná proto, že byla na svůj věk vysoká, a kněží se obávali, že by mohla klást mnohem větší odpor, když ji vedli na smrt.

Chichu, alkoholický nápoj vyrobený z fermentované kukuřice, mohla pít proto, aby odolala chladu. Je však také možné, že uspíšil její smrt, když se více prokrvila. Neexistuje žádný důkaz, že dívku v horách v severozápadní Argentině surově zabili. Spíš čekali, až zemře, a pak ji umístili do hrobky.

„Myslíme si, že dívka byla vybrána jako oběť 12 měsíců před smrtí. Tehdy se změnila její strava a prudce narostla spotřeba koky,“ vysvětluje doktor Andrew Wilson z University v Bradfordu. Podle něj byla zřejmě zapojena do série rituálů, které zahrnovaly podávání koky a alkoholu.

„Obě látky byly pod kontrolou, patřily k produktům pro vyvolené. Skutečnost, že dívka v posledních týdnech svého života pravidelně užívala vyšší dávky než obě mladší děti, naznačuje, že potřebovala uklidnit,“ dodal Wilson.

Vědci však nedokázali přesně určit, jaký smysl oběti měly. Kromě toho, že měly naklonit bohy, mohly také zastrašovat obyvatele okolních oblastí. Oběti byly umístěny na vysokých a dobře viditelných místech, takže se staly neustálou připomínkou vlády Inků.

Lucie Kořistová