Jak časté je deviantní chování v sexu? Nová studie ukázala, že úchylné je normální
Lidské sexuální chování je jednoznačně nejpestřejším v celé přírodě. Zdá se, že jsme schopní na něm vybudovat celou civilizaci, a přitom je rozmanitější než cokoliv, co v přírodě nalezneme…
Sexuální chování je sice u lidí nějak normalizované, ale nová kanadská studie ukazuje, že asi polovina lidí se dá označit za devainty. Proč?
Studie vyšla v časopise Journal of Sex Research. Její autoři studovali chování 1040 Kanaďanů obou pohlaví: ptali se jich na jejich reálné sexuální chování i jejich sexuální sny. Tato skupina byla vybrána tak, aby byla zcela průměrná a výsledky studie se daly aplikovat i na chování Evropanů a všech Američanů.
Jak je to myšlené?
Sexuální chování jsou klasifikována na dva typy – normofilní a parafilní (neboli deviantní) – tak je alespoň hodnotí „bible“ americké psychiatrie „Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders“. Jenže z dotazovaných jich 45,5 popsalo, že projevují zájem o deviantní sexuální chování a 33 už se dokonce podle toho i chovalo!
Jaké deviantní sexuální úchylky se projevovaly nejčastěji? Autoři studie uvádějí jako zdaleka nejčastější voyerismus, který zajímá asi 35 procent zkoumaných osob. 26 procent projevovalo zájem o fetišismus a dalších 26 procent o frotérismus. Výrazný zájem zaznamenal také masochismus, ten „baví“ nečekaných 19 procent osob.
Rozdíly mezi muži a ženami? Ano, dvě různé sexuality!
Jeden z autorů práce, sexuolog Christian Joyal, vysvětlil, v čem nejvíce vynikly rozdíly mezi muži a ženami: „Obecně platí, že muži projevují výrazně větší zájem o deviantní formy sexuálního chování – to ale neznamená, že ženy se o ně nezajímají. Ve skutečnosti ženy, které projevují zájem o sexuální sumisivitu, u sebe cítí větší uspokojení ze sexuálních aktivit než ty s normálním sexuálním životem:“
Změní se kritéria?
Manuál „Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders“ se již pod vlivem řady zpráv o sexuálním chování Američanů mnohokrát změnil – především poté, co se ukázalo, jaká chování jsou běžná. Například ve vydání z roku 1952 byla ještě jako sociopatická tendence označena homosexualita.
Autoři této práce by chtěli, aby jejich výzkum měl vliv na reflexi toho, jaká je opravdu sexualita normálního člověka 21. století…