Výročí: S radioaktivitou žijeme už 124 let. Jak přesně a kým byla objevena?
2. března 1896 oznámil francouzský fyzik Henri Becquerel objev nového typu záření, jež do povědomí vešlo pod názvem radioaktivita.
"Raději budem aktivní nežli radioaktivní," provolávali demonstranti požadující po USA jaderné odzbrojení. Radioaktivita byla mohutným strašákem, který dost možná zabránil třetí světové válce. Všechny silně polarizované mocnosti se nakonec příliš bály radioaktivního zamoření, než aby se do jaderného konfliktu pustily. Ovšem kde se onen pojem – radioaktivita – vzal?
Zrozen v muzeu
Henri Becquerel se narodil v budově pařížského Muzea přírodních dějin, což je pro budoucího světově uznáváného fyzika nadmíru příznačné. Udává to nejen internetová encyklopedie Wikipedie, ale i kniha Science Under Control: The French Academy of Sciences, 1795–1914. Web věnovaný nositelům Nobelových cen o místě jeho zrození taktně mlčí a Muséum national d'histoire naturelle zmiňuje jen v souvislosti prací jeho, jeho otce i děda. Becquerel pocházel z vědeckého podhoubí, a tak není divu, že se vědě věnoval natolik pilně, že roku 1903 získal Nobelovu cenu za fyziku.
Symbol radioaktivity
Paprsky X to začalo...
Když Wilhelm Conrad Röntgen roku 1895 objevil "tajemné paprsky X, jež procházely neprůhlednými látkami", vyvolal ve vědeckém světě pozdvižení. Dne 20. ledna 1896 následovala na zasedání pařížské Académie des sciences přednáška věnovaná paprskům X, které bedlivě naslouchal i Henry Becquerel, jenž začal otázku záření bedlivě zkoumat. Mimo jiné zjistil, že sloučeniny uranu vysílají záření zcela nezávisle na tom, zdali předtím byly, či nebyly vystaveny Röntgenovým paprskům X.
... a radioaktivitou skončilo
Radioaktivita byla s lidstvem samozřejmně od jeho vzniku, radioaktivní záření je v různé míře všude kolem nás. Jenže jak praví známá vědecká fráze, publish or perish, tedy publikuj, nebo zhyň, pokud cokoli není "oficiálně" objeveno, tak to zkrátka neexistuje. Dokud Kolumbus nepřivezl zprávu o Americe, tak neexistovala bez ohledu na její bohatou biodiverzitu a lidské osídlení. Stejné je to i s radioaktivitou. Její oficiální objev je pro naši civilizaci datován 2. březnem 1896 a na svědomí ho má právě Becquerel. Právě v ten den si všiml, že krystalky radiových solí vysílají paprsky, aniž by předtím byly vystaveny účinkům slunečního světla. Záření bylo později pojmenováno slovem "radioaktivita". Od té doby se začal psát "radioaktivní" věk.
Text: Topi Pigula