Filmy infarkt myokardu zjednodušují a zkreslují. Jak ho doopravdy poznáte?

Infarkt znamená odumření tkáně způsobené tím, že nemá z nějakého důvodu dostatek kyslíku. Stát se může kdekoliv, třeba i ve stehně, ale pokud takhle nekrotizují buňky srdečního svalu, jedná se o infarkt myokardu. Ten vzniká, pokud se jedna z koronárních tepen částečně nebo úplně ucpe.

Nejčastěji za to může ateroskleróza a rizikové faktory jsou téměř do puntíku totožné jako u cévní mozkové příhody: Obezita, stres, vysoký tlak, cukrovka, cholesterol, kouření... a většině lidí stačí pro snížení pravděpodobnosti, že jednou s infarktem skončí v nemocnici, dodržovat zdravý životní styl. To sice všichni už dávno a dobře víme, přesto jsou ischemické choroby srdeční, mezi které infarkt myokardu patří, na předních příčkách příčin úmrtí. U akutního infarktu myokardu jde ale hlavně o čas. Po prevenci je tudíž tím nejdůležitějším umět ho včas rozpoznat.

Nejde jen o bolest na hrudi

Jenom málokdy se totiž projevuje tak, jak nám ho servírují oblíbené filmy, kde se postižený člověk rozčílí, chytí se za hruď a padne k zemi. Infarkt totiž nemusí přijít jen při námaze, ale i v klidu (výhradně při námaze se ozývá úplně jiná ischemická srdeční porucha, a to angina pectoris). U malého procenta nemocných se odehraje bez větších bolestí a jediné, co postižený pozoruje, je dušnost.

Ve většině případů ale naopak velmi, velmi bolí. A bolí dlouho a nic jejímu zmírnění nepomáhá, ani klidový režim. Problém je, že bolest nemusíte cítit jen na hrudníku, ale může vystřelovat do jedné nebo obou horních končetin, do krku, dolní čelisti, dokonce do zubů. Můžete ji cítit i v zádech, anebo naopak v břiše. Další příznaky, které můžete pocítit, jsou neklid a silné pocení. Mnozí lékaři také tvrdí, že jejich pacienti s infarktem popisovali silný pocit strachu.

Při jakémkoli podezření na infarkt je třeba okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Počítá se každá minuta, protože se na infarkt myokardu vážou četné komplikace jako kardiogenní šok, prasknutí srdeční stěny, srdeční nedostatečnost a poruchy srdečního rytmu, které mohou vést i ke smrti.

Diagnostika a léčba

Infarkt myokardu lékaři diagnostikují nejčastěji díky kombinaci informací z EKG a biochemického vyšetření krve. Jediná možnost, jak postiženému pomoct, je co nejrychleji průtok krve v postižené věnčité tepně obnovit. Provedení zákroku už záleží na velikosti, komplikovanosti a poloze překážky. Tak či tak je ale k vyřešení problémů potřeba speciální vybavení a zobrazovací technika. Někteří lékaři, kteří infarkt diagnostikují, proto pacientům jen podají potřebné léky, například na bolest a ředění krve, stabilizují je a nechají převézt do specializovaného pracoviště.

Život po prodělaném infarktu většinou znamená jistá omezení. Většinou ta, která by měl udělat člověk ještě před ním – přestat kouřit, zdravě se stravovat... a velkou součást rehabilitace také tvoří pohybové aktivity. O zátěži, kterou hojící se srdce zvládne, je ale vždy potřeba se předem poradit s lékařem.

Zdroj: IKEM