Hrozí povodně jako v roce 2002? Meteorologové varují před totožným scénářem
O víkendu hrozí extrémní deště a povodně, varoval ČHMÚ
Meteorologové vydali pro následujících několik dnů varování před extrémními srážkami. Situace může být obdobná jako v roce 2002, kdy Česko zasáhly ničivé povodně.
Na extrémní srážky v období od čtvrtka 12. 9. do neděle 15. 9. se musí připravit východ a severovýchod České republiky. Podle meteorologů může s vysokou pravděpodobností v následujících čtyřech dnech spadnout v úhrnu přes 300 mm vody. V Pardubickém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji (okresy Králíky, Jeseník, Šumperk, Bruntál, Krnov a Rýmařov) se tak musí lidé připravit na hrozbu povodní. Aktuální výstrahu meteorologů najdete tady:
⚠️Aktualizace výstrahy ČHMÚ ℹ️ Tato výstraha rozšiřuje včerejší (11. 9.) výstrahu o silný vítr a to s výjimkou...
Posted by Český hydrometeorologický ústav on Thursday, September 12, 2024
Přečtěte si také: Povodně zasáhly Českou republiku už osmkrát. Nejvíc lidí zemřelo v roce 1997
Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v době platnosti výstrahy hrozí sesuvy, podmáčení stromů, snížená viditelnost a riziko aquaplaningu. „Při silném dešti je třeba snížit rychlost jízdy autem a jet velmi opatrně. Nevstupovat a nevjíždět do proudící vody a zatopených míst. Omezit pohyb v podmáčených oblastech, kde hrozí pády stromů nebo podemletí komunikací,“ shrnuli meteorologové na svých stránkách nejdůležitější doporučení.
Silný vítr uzemní vrtulníky
Vláda ČR na tiskovém brífinku zároveň požádala obyvatele, aby zejména od pátku do neděle, kdy je hrozba extrémních srážek nejvyšší, zvážili svou přítomnost na kulturních a společenských akcích. Pro případ povodní by si měli lidé v dotčených oblastech připravit evakuační zavazadlo, mít nabitý mobilní telefon a sledovat aktuální informace na stránkách ministerstva vnitra.
Hasičský záchranný sbor ČR také upozornil, že kvůli předpokládané rychlosti větru až 100 km/h hrozí, že nebude k případné evakuaci možné použít vrtulníky. Jak se vyvíjí konkrétní povětrnostní situace v místě vašeho bydliště, zjistíte tady:
Hrozící velký průtok zejména na Labi dělá vrásky také Německu, a to zejména v souvislosti se situací v Drážďanech, kde se v noci na středu zřítila do řeky polovina mostu Carola. Po zřícené části vedla tramvajová trať a cesta pro pěší, jen devět minut před katastrofou tudy projela tramvaj. Na dotaz německých úřadů, zda by v této souvislosti mohla česká strana omezit vypouštění vody z vltavské kaskády, musel ministr zemědělství Marek Výborný dát zápornou odpověď.
Podle Výborného naopak už ve středu dopoledne vodohospodáři zdvojnásobili odtok z vltavské kaskády na 80 m3/sec. Pohotovostní zásoba na Orlíku v té době podle něj byla 200 milionů m3, na Lipně pak 103 milionů m3 vody a v důsledku zvýšeného odtoku se bude dále zvyšovat. Podobně se postupuje v povodí Moravy, kde se to týká nádrží Vranov, Vír, Mostiště, Bystřička, Plumlov, Slušovice a dalších.
Povodně, které mezi 7.-18. srpnem 2002 postihly Českou republiku, byly jednou z největších přírodních katastrof moderní české historie Zdroj: Profimedia.cz
Na tak velkou vodu už Praga V3S nestačila. Vodňany 13. srpna 2002 Zdroj: Getty Images
Světlonoši na Čechově mostě v Praze (2002) Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Zatopený malostranský břeh Vltavy v Praze (2002) Zdroj: Getty Images
Evakuovat se muselo 225 000 lidí, většina odcházela narychlo a nalehko (2002) Zdroj: Getty Images
Večer šli lidé spát a ráno zjistili, že z domu už neodejdou (2002) Zdroj: Getty Images
Kalná voda v pražském Karlíně (2002) Zdroj: Getty Images
Klárov na pražské Malé Straně (2002) Zdroj: Getty Images
Mnohé ulice v centru Prahy měly najednou přímé spojení do Hamburku (2002) Zdroj: Getty Images
Bagr chránil Karlův most před plujícími kládami i celými chatkami (2002) Zdroj: Getty Images
Karlův most má ze všech pražských mostů pilíře nejvíc u sebe (2002) Zdroj: Getty Images
Karlín se po povodni změnil v město duchů. Nefungovala doprava, neexistovaly obchody a služby, několik domů spadlo (2002) Zdroj: Getty Images
Povodně v roce 1997 Zdroj: ČTK / Ballon Mierny Otto
Uzavřená protipovodňová vrata na Vltavě v pražské Čertovce (25. 12. 2023) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Povodně, které mezi 7.-18. srpnem 2002 postihly Českou republiku, byly jednou z největších přírodních katastrof moderní české historie Zdroj: Profimedia.cz
Na tak velkou vodu už Praga V3S nestačila. Vodňany 13. srpna 2002 Zdroj: Getty Images
Světlonoši na Čechově mostě v Praze (2002) Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Zatopený malostranský břeh Vltavy v Praze (2002) Zdroj: Getty Images
Evakuovat se muselo 225 000 lidí, většina odcházela narychlo a nalehko (2002) Zdroj: Getty Images
Večer šli lidé spát a ráno zjistili, že z domu už neodejdou (2002) Zdroj: Getty Images
Kalná voda v pražském Karlíně (2002) Zdroj: Getty Images
Klárov na pražské Malé Straně (2002) Zdroj: Getty Images
Mnohé ulice v centru Prahy měly najednou přímé spojení do Hamburku (2002) Zdroj: Getty Images
Bagr chránil Karlův most před plujícími kládami i celými chatkami (2002) Zdroj: Getty Images
Karlův most má ze všech pražských mostů pilíře nejvíc u sebe (2002) Zdroj: Getty Images
Karlín se po povodni změnil v město duchů. Nefungovala doprava, neexistovaly obchody a služby, několik domů spadlo (2002) Zdroj: Getty Images
Povodně v roce 1997 Zdroj: ČTK / Ballon Mierny Otto
Uzavřená protipovodňová vrata na Vltavě v pražské Čertovce (25. 12. 2023) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Podobný scénář jako v roce 2002?
Rozsah případných povodní je obtížné odhadovat, podle ministra životního prostředí Petra Hladíka se ale nabízí srovnání s roky 1997 a 2002, kdy Česko zasáhly tisícileté povodně. Ty v konečném důsledku způsobily souhrnné škody v řádu stovek miliard korun a zabily téměř 70 lidí.
Starosti meteorologům dělá hlavně podobnost s rokem 2002. Vznik povodní tehdy umožnily dvě tlakové níže, z nichž první se posouvala 6. a 7. srpna ze severní Itálie podél Alp na Balkán a při tom tlačila teplý a vlhký vzduch směrem k jižním Čechám, kde začalo intenzivně pršet. Situace se o pár dnů později opakovala, hluboká tlaková níže ale tentokrát postupovala přes Čechy na sever do Německa a Polska.
Mohlo by vás také zajímat: MAPA: Extrémní srážky způsobí povodně, varují odborníci. Podívejte se, kde je riziko největší
Nejvíc pršelo na jihu Čech a v Krušných horách, místy spadlo 400 litrů vody na m2, což obvykle naprší za půl roku. O den později 13. srpna pršelo prakticky na celém území Čech, kde už ale byla půda nasycená z předchozích dešťů a nedokázala srážky absorbovat. Celkem v té době spadlo na ČR kolem 9,7 miliardy m3 vody. Obdobná situace panuje i nyní, kdy přes Česko nejprve od západu k východu přejde tlaková níže doprovázená vydatnými srážkami. Ta se pak vrátí zpět a nad naším územím se dočasně zastaví.
Zdroj: ČTK, ČHMÚ
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
