Golfský proud zpomaluje - a uchrání tak možná Evropu nejhoršího!

Je to hrozba, kterou paradoxně nejvíce zpopularizoval hollywoodský katastrofický velkofilm Den poté – zpomalení Golfského proudu v něm uvrhne Evropu a většinu severní polokoule do nové doby ledové. Majorita klimatologů se shoduje v tom, že měření skutečně indikuje zpomalování proudu, který na východ Atlantiku přináší teplé vody z Karibiku. Nyní se však objevila studia, podle níž to ironicky pro Evropu není špatná zpráva.

Rébus jménem Golfský proud

V čem vlastně původní celá obava vězí? Na vině je pozorované tání sladkovodních ledovců, které pumpuje do slané oceánské vody kvanta nové tekutiny o jiné hustotě. Golfský proud je součástí globální cirkulace oceánské vody, která jako obrovský motor pomáhá definovat podobu planetárního klimatu. Tato cirkulace je však z části - jak velké části je otázkou - poháněna různou hustotou vrstev vody v oceánu, jež je krom teploty podmíněna i slaností neboli salinitou mořské vody. Golfský proud přitom transportem tepla z Karibiku v zimě výrazně zvyšuje průměrné evropské teploty - bez jeho přítomnosti by u nás panovaly podobné podmínky jako v Kanadě či na Sibiři.

Jako většina témat klimatologie, i ohledně stavu Golfského proudu panují hluboké rozpory a nejasnosti. Část vědců tvrdí, že na jeho zpomalování nedochází, protože mořské proudy jsou z větší části poháněny větry a snížení salinity vody je přeceňované. Větší část vědců oproti tomu bije na poplach, poněvadž dle nich mořské proudy naopak více spoléhají na různou hustotu vod, která z větší části závisí na salinitě - jíž oslabuje zmíněný přísun sladké vody z ledovců. Naposledy loni oznámil profesor Stefan Rahmstorf z Potsdam-Institut für Klimafolgenforschung, že aktuální měření indikuje zpomalení golfského proudu o 15% až 20% v průběhu 20. Století, zejména v jeho druhé polovině.

Názory se různí, jisté však je, že na zastavení předchůdce Golfského proudu během minulé doby ledové již došlo. Téma navíc potenciálně ovlivňuje půlmiliardu obyvatel Evropy, nemluvě o fauně jako takové, vyšší pozornosti si proto jistě zaslouží. Nyní se však objevila studie, podle níž bude výsledek případného zpomaleného či zastaveného Golfského proudu možná úplně jiný. Výsledek společné práce University of Sussex, Universidad Nacional Autónoma de México kalifornské Berkeley totiž tvrdí, že snížení importu tepla z rovníku by Evropě během globálního oteplování naopak dalo výhodu.

Zůstat na pozoru

Průměrné globální teploty mohou totiž stoupnout až o 3 až 4 stupně, Golfský proud však do Evropy přináší nemlich podobný teplotní rozdíl, ale druhým směrem (na severu vyšší, na jihu nižší). Primárně ekonomicky orientovaná vědecká práce se tak dovtípila závěru, podle něhož by uvadlý Golfský proud mohl během chaosu vlivem klimatických změn dodat Evropě podstatou socioekonomickou výhodu nad hůře postiženými částmi světa.

I když zjištění studie přímo vyzývají k hození emisních limitů za hlavu, nejde zrovna o důvod se klimatickým změnám vysmát do tváře. V první řadě, závěry zprávy jsou více méně spekulativní - globální klima již několikrát prokázalo, že má v záloze doposud neobjevené mechanismy. Ale dokonce i v případě, že se jediná zpráva nemýlí, její chápání mechanismů klimatických změn udeřilo na hlavičku a Evropa bude ušetřena nejhoršího, je třeba se mít na pozoru.

Na Starém kontinentu si totiž rozhodně stále "užijeme" celé řady negativních vlivů změn - počínaje extrémy počasí od častějšího sucha po častější povodně, a konče zvednutím mořské hladiny až o několik metrů. Vlivem zrušení importu tepla z Karibiku by navíc stále došlo na zvýšení průměrného chladu u pobřežních států západní Evropy. To vše může způsobit katastrofální neúrodu, zkomplikovat dopravu i vyhnat z pobřežních oblastí milióny lidí.

Pokud navíc ochlazené evropské klima skutečně dodá našim potomkům výhody oproti zbytku světa, lze jen předpokládat nárůst takové klimatické imigrace z méně šťastného zbytku světa, že vedle něho nedávná migrační krize bude působit jako pouhá podprůměrná turistická sezóna.

Ladislav Loukota