Globální oteplování ohrožuje existenci polárních oblastí
Kde se úbytek polárních oblastí v důsledku klimatických změn zastaví? Zdroj: iStock
Rizika globálního oteplování si do důsledků ani nedokážeme představit, přesto však určité indicie nasvědčují, že třeba polární oblasti jsou ve velkém ohrožení. Klíčovou roli bude hrát oteplení o pouhé 2 °C.
Téma globálního oteplování je hotové perpetuum mobile odborných i laických diskusí. Zdá se, že by k největším změnám mohlo dojít v polárních oblastech, a je možné, že úplně změní svou současnou podobu. A teplotní bod zvratu, z něhož už nemusí být návratu, se bohužel blíží.
2 °C – to je teplota, o kterou tu běží
To, že se globální teplota zvyšuje, je nepopiratelným faktem. Děje se tak v přirozených cyklech i vlivem činností člověka. V časopise Advance Science byla 4. prosince loňského roku publikována studie zaměřená na vytváření scénářů a modelů vývoje tání ledu v polárních oblastech, uvolňování metanu doposud vázaného ve zmrzlém permafrostu a vlivu těchto změn na zdejší unikátní ekosystémy a pravděpodobný úbytek živočišných a rostlinných druhů.
Změny teplot sledujeme od roku 1880, kdy se začaly významným způsobem projevovat emise skleníkových plynů a znečištění životního prostředí způsobené mimo jiné rozvíjejícím se průmyslem a masivní těžbou nerostných surovin.
„Celá řada změn, k nimž došlo za poslední desetiletí, je tak dramatická, že nás přímo nutí, abychom začali přemýšlet nad jejich důsledky a co tyto změny přinesou v následujících letech,“ říká profesor ekologie a změn klimatu a spoluautor studie Eric Post, který působí na Kalifornské univerzitě. „Pokud už teď nejsme svědky nastavení nových pořádků v polárních oblastech, pak stojíme bezpochyby na prahu těchto změn. Pokud se nám nepodaří stávající trend alespoň zpomalit, pak budeme muset v budoucnu čelit dalekosáhlým změnám, které zasáhnou celou planetu,“ dodává.
Průměrné globální teploty se přibližně od poloviny 19. století zvýšily asi o 0,8 °C. Bavíme se zde ale o globální celosvětové teplotě – jen v Arktidě se průměrná teplota za posledních deset zvýšila o 0,75 °C. Vraťme se nicméně ještě jednou k oné magické hranici zvýšení globální teploty o 2 °C. Nabízí se totiž otázka, co by to znamenalo v polárních oblastech? Studie předpokládá, že by mohla teplota v Arktidě stoupnout až o 7 °C a v Antarktidě by nárůst teploty mohl odpovídat přibližně 3 °C. A to rozhodně není málo.
Proč je to takový problém?
„Pokud se nám nepodaří udržet nárůst globální teploty na ‚únosné‘ míře, dojde k naprosto zásadní změně podmínek a tím i změně biologické rozmanitosti zdejších ekosystémů,“ uvádějí vědci ve své studii a dodávají: „Změny prostředí zasáhnou všechny živočišné i rostlinné druhy. Úbytkem ledu budou postiženi např. lední medvědi a tučňáci. Ztráta mořského i pevninské ledu způsobí, že se lední medvědi budou muset vypořádat s mnohem náročnějšími podmínkami při lovu a hledání potravy a mláďata tučňáků se budou muset vypořádat s mnohem horšími podmínkami na svých hnízdištích a s nedostatkem potravy.“
Dalšími důsledky zvýšení teploty bude migrace subarktických druhů do oblastí, kde by ještě v nedávné historii nepřežily. Mezi druhy se zvýší potravní konkurence, která nejspíš bude mít za následek úbytek jednotlivých druhů, nebo dokonce jejich vyhynutí.
Studie se netýká jen polárních oblastí
Změny klimatu a druhové rozmanitosti se pochopitelně nedotknou jen arktických oblastí, ale budou se týkat celé planety. V permafrostu, trvale zmrzlé půdě, jsou akumulovány ohromné zásoby metanu. Se vzrůstající teplotou dojde k jeho postupnému uvolňování. Metan patří k významným skleníkovým plynům a uvolnění tak velkého množství metanu by s největší pravděpodobností mělo vliv i na další zvýšení globální teploty.
„Změny, které nastanou v polárních oblastech, ovlivní procesy a zaběhnuté pořádky na celé planetě,“ vysvětluje spoluautor studie Michael Mann z Pensylvánské státní univerzity a dodává: „V důsledku rychle tajícího ledu v polárních oblastech dojde ke zvýšení hladiny světových moří. Souvisí s tím také změny mořských i vzdušných proudů, změny počasí a zvýšené riziko výskytu extrémních atmosférických jevů na severní polokouli.“
Text: David Hainall