Znáte exotické druhy ovoce z celého světa? Limonie nebo salaka se v Česku zatím neproslavily

Kokosy, banány a mandarinky (stejně tak jako kivi nebo mango) se dají dnes v supermarketech nakoupit zcela běžně. To ale neznamená, že známe veškerou pestrost ovocného světa. Vybrali jsme 5 druhů ovoce, které v našich obchodech nejspíš nenajdete.

Salaka jedlá

Tato palma (Salacca zalacca) roste v oblastech, kde celoroční teploty přesahují 20 stupňů nad nulou, což znemožňuje její pěstování v Evropě. Rostlina původně pocházející ze Sumatry a Jávy nese ovoce o velikosti fíku, jehož slupka má hnědou barvu a je pokrytá šupinami silně připomínajícími hadí kůži. Není divu, že jeho lidové pojmenovaní zní „snake fruit“, tedy hadí ovoce. Nebo také hadí fík či hadí vejce. Je poměrně trvanlivé, na rozdíl například od banánů se nemačká, takže si ho oblíbili lidé na obchodních cestách i náboženských poutích.

Chuť jakéhokoli ovoce se špatně popisuje. Zkuste někomu, kdo nezná jablko, vysvětlit, jak chutná. Prostě jako… jablko. Pokud bychom se snažili salaku k něčemu přirovnat, tak je to chuť nasládlá, něco mezi banánem a jahodou o mírně slizké konzistenci.

Durian

Nesmí se s ním do letadla, do hotelu a novináři na kameru rádi dramatizují setkání s ním velmi ošklivým výrazem ve tváři a prsty, kterými si ucpávají nos. Skutečnost zdaleka nemusí být tak dramatická a poměrně dost lidí durian miluje. Durianů, tedy stromů tohoto rodu Durio, udává server biolib.cz celkem šestadvacet druhů, přičemž devět z nich má jedlé plody. Mezi nimi vyniká durian cibetkový (Durio zibethinus), který dělí lidi na dvě ostře rozdělené skupiny. Na ty, kteří ho nesnášejí právě pro jeho sirovodíkový zápach, a na ty, kdo jej považují za lahůdku. Jemnou, máslovou a mezi ostatními produkty ovocného trhu poměrně drahou.

„Vypadá, jako když zkřížíš meloun s ježkem,“ pokusil se český cestovatel popsat produkt, který hledá. „A poznáš ho po smradu.“ Je pravda, že je pach rozkrojeného durianu skutečně výrazný a mnohým velmi nepříjemný.

Zelené plody velikosti melounu odlišují od stejně velkých chlebovníkových (Artocarpus altilis) plodů výrazné ostny. Uvnitř se skrývá žlutá dužina páchnoucí po zkažených vejcích, která se dělí do prohnutých částí o velikosti banánu. Pro milovníky durianu se vyrábějí i durianové sušenky, zmrzlina, příměs do kávy… ale nic z toho se čerstvému durianu nevyrovná. Ani chutí, ani vůní. A mimochodem, pochutnávají si na něm i orangutani.

Buddhova ruka

Kultivar citronu odborně zvaný Citrus medica var. sarcodactylis se citronům na první pohled nepodobá. Zatímco nám známý citron má vajíčkový tvar, tenhle je tvarově zcela odlišný. Plody mají prstovité výběžky, neobsahují dřeň, zato velmi intenzivně voní, což se dá v kuchyni velmi dobře využít. I u nás se při vaření používá nastrouhaná citronová kůra. Buddhova ruka se kanduje, používá do koktejlů i salátů. Samotná dřevina je keřovitého vzrůstu a dorůstá do velikosti 12–15 m.

Limonie nakyslá

Představte si, že se na bangladéšském vesnickém trhu zeptáte, jak se jmenuje dřevěné ovoce o velikosti a tvaru kulečníkové koule, a prodavač bez zaváhání odpoví „sloní koule“. Tvrdá dřevitá slupka nijak nenaznačuje ani barvu, ani chuť uvnitř se skrývající dužiny. Dřevina, na které sloní koule neboli sloní jablka rostou, se jmenuje limonie nakyslá (Limonia acidissima) a pochází z Indie, kde ovoce nazývají bael. Kromě klasického využití například do džemů, sladkých rosolů, džusů či salátů se nasládlá hnědá dužina využívá i v lidovém léčitelství.

Akébie pětičetná

Posledním ze zajímavých exotů je liána akébie pětičetná (Akebia quinata), která má nádherně voňavé květy, jež se mění v jedlé plody. V Japonsku je jedním ze symbolů podzimu a leckde ve světě se jí říká čokoládové víno. U nás je jako jedlé ovoce v podstatě neznámá, zato se občas používá jako popínavka.

Jako popínavá rostlina má akébie až dvoumetrové roční přírůstky a v její domovině dosahují plody velikosti kolem 10 centimetrů. Mají výrazně fialovou barvu, tvarem připomínají okurku. Kvůli mírně nahořklé chuti se podobně jako zelenina používají spíše do slané než sladké kuchyně. Plní se masem či smaží, což známe například z našich cuket.