Dva lidé v jednom mozku: jak vlastně vzniká schizofrenie?

Diagnostikovat schizofrenii ještě před jejím propuknutím a zahájit včas léčbu, aby se vážná nemoc mozku vůbec neprojevila, by mohl umožnit výzkum českých vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). ČTK to sdělil spoluautor studie profesor Jiří Horáček. Schizofrenie postihuje jedno procento populace, projevuje se halucinacemi a bludy. Schizofrenici si pod jejich vlivem mohou sáhnout na život či zaútočit na okolí.

Schizofrenie podle současných představ nevzniká narušením určité části mozku, ale poruchou komunikace mezi různými jeho oddíly. Mozek zkoumali vědci z NÚDZ pomocí nové techniky magnetické rezonance DTI. Analyzovali jeden z největších souborů nemocných vyšetřených na počátku onemocnění. Zjištění publikovali v prestižním časopise Schizophrenia Research.

"Zahraniční studie DTI potvrzovaly narušení bílé mozkové hmoty u schizofrenie, které by mohlo vysvětlovat narušení komunikace v mozku. Každá z prací ale uváděla narušení v jiné části mozku. Také nebylo jasné, zda je už na počátku nemoci, pak by mohlo být její příčinou, nebo se rozvíjí v průběhu nemoci, pak by bylo jejím důsledkem," popsal profesor.

Úplně jiný mozek

Klíčové zjištění vědců z NÚDZ spočívá v tom, že u nemocných je narušení takřka všech hlavních drah bílé hmoty už v počátcích onemocnění. "Nález nás překvapil, protože předchozí práce ukazovaly spíše na narušení lokální. Nicméně v publikovaných pracích bylo porušení vždy v rozdílných oddílech mozku. Za nejpravděpodobnější vysvětlení našeho nálezu globálního narušení bílé hmoty jsme od počátku považovali velikost našeho souboru, který byl výrazně větší nežli u ostatních," uvedl Horáček.

Předchozí ohraničené nálezy byly podle něj zřejmě dány metodickou chybou při zpracování malých souborů nemocných. K testování hypotézy čeští vědci náhodně rozdělili soubor do 250 menších, tím napodobili nižší počty předchozích studií. U menších souborů se ukázaly lokální rozdíly, se zvětšujícím se souborem se oblasti narušení zvětšovaly, až pokryly takřka celou bílou hmotu.

V dalších krocích plánují vědci z NÚDZ zjistit, jak se narušení spojů v bílé hmotě promítá do funkce mozku a zda je možné z hodnocení změn bílé hmoty diagnostikovat schizofrenii ještě před propuknutím prvních příznaků.

ČTK