Stačí jen drobně upravit letecké plány a lidstvo může dramaticky snížit emise

Dosavadní snahy o snižování negativního dopadu létání na klima jediné známé obyvatelné planety ve vesmíru se nesly v duchu změn paliva, aerodynamiky letounů a případně zatím nerealizovaného elektrického motoru pro letadla. Jenže nový výzkum ukazuje, že by to mohlo jít i mnohem, mnohem snadněji.

Asi polovinu dopadu létání představuje oxid uhličitý, který se uvolňuje při spalování leteckého paliva. Druhá polovina (a možná je to dokonce víc) je takzvaný temný nebo černý uhlík. Ten se vysoko v atmosféře spojuje s molekulami vody ve formě ledu a v této podobě má mnohem silnější dopad na oteplování než „obyčejný“ oxid uhličitý.

A kde jsou chemtrails?

Tyto jevy se díky tomu, jak vysoko v atmosféře se odehrávají, nesmírně špatně studují, takže o nich věda zatím ví jen relativně málo. Poměrně dobře je ale prozkoumaná souvislost vzniku těchto částic s atmosférickými podmínkami.

Černý uhlík se totiž váže v kondenzační stopě za letadlem, a na atmosférických podmínkách záleží, jak dlouho se tato kondenzační čára ve vzduchu vyskytuje. Rozdíl je značný – kondenzační čára se ve vzduchu může udržet několik sekund, ale také až 18 hodin. Právě déle existující kondenzační pruhy vedly ke vzniku fám o chemtrails…

Už dříve se uvažovalo o tom, že by letadla mohla měnit výšku, což by vedlo k tomu, že by se částice uhlíku nemohly tak dobře v kondenzačních stopách vázat. Jenže změna výšky je bohužel spojená s větší spotřebou paliva, takže se to v modelech neukazovalo jako smysluplné.

Na co přišli vědci

Nyní ale nový výzkum britského fyzika Marca Stettlera z Imperial College v Londýně ukázal, že má změna výšek při letu mnohem větší potenciál, než se zatím zdálo. Tento vědec totiž zjistil, že 80 procent všech kondenzačních stop po sobě zanechávají pouhá 2,2 procenta všech letů na planetě. Jde o ty odpoledne nebo v noci – právě tehdy totiž panují pro jejich vznik ideální podmínky.

Podle Stettlera, který analyzoval data japonských aerolinek, by nadále mohlo 98 procent všech letů fungovat stejně jako doposud – k zásadní změně by stačily změny u dvou procent. V létě by tyto lety musely létat o něco níže a v zimě naopak trošku výš: znamenalo by to zvýšení spotřeby paliva o 0,014 procenta, ale snížení ohřívání planety kondenzačními stopami o neuvěřitelných 59 procent!

Autoři nového výzkumu dodávají, že by to ve spojení s již existujícími technologiemi, které umí výrazně snižovat produkci černého uhlíku, mohlo vést k 92procentnímu snížení dopadu kondenzačních stop. Samozřejmě to neznamená, že to stačí k záchraně lidstva před klimatickými změnami, ale může to hodně pomoci – a také to ukazuje, jak někdy stačí jen drobné, ale chytré změny...

Text: Martin Kolář