Dinosauři měli smůlu. Kdyby obří meteorit dopadl na Zemi o 30 vteřin později, nemuseli vyhynout

Vědci, kteří se přiklánějí k rozšířené teorii, že masové vymírání druhů před 66 miliony let zapříčinila srážka Země s asteroidem, přišli s velmi zajímavým zjištěním. Země podle nich byla (alespoň pro dinosaury) ve špatný čas na špatném místě. Když osm miliard tun kamene dopadlo rychlostí 65 000 kilometrů za hodinu do mělkých vod dnešního Mexického zálivu, bylo to, jako by Zemi zasáhlo deset miliard hirošimských atomových bomb.

Čtěte také: Má nový Jurský svět konečně realistické dinosaury? Paleontologové rozebrali, co se povedlo a co ne

Rozžhavená půda vystříkla do výšky Himálaje. Všechno živé v okruhu jednoho tisíce kilometrů okamžitě zemřelo. Tlaková vlna a kusy rozžhavené horniny, která stříkala všude kolem, pak zabíjely i dva a půl tisíce kilometrů od kráteru.

Planetu zadusil toxický prach

Největší zkázu a pravděpodobně i konec éry dinosaurů ale způsobilo něco jiného. Vědci v 180 kilometrů širokém kráteru provedli několik vrtů a zjistili, že je místní půda nesmírně bohatá na sloučeniny síry. Právě síranové částice, které se při srážce vypařily a uvolnily do ovzduší, způsobily těžká neprostupná mračna, která nejméně na desetiletí zastínila Slunce a způsobila prudké globální ochlazení.

Čtěte také: Síla deseti atomovek. Možnost drtivého dopadu asteroidu je větší, než jsme mysleli, varuje NASA

Toxické ovzduší, náhlý mráz, nedostatek slunečního světla a všudypřítomný dusivý prach nezabíjely jen slabší nebo málo odolné živočichy, ale hlavně devastovaly rostlinnou populaci. Velké druhy dinosaurů zkrátka dříve či později zemřely hlady. Planetě pak začali pomalu ale jistě vládnout savci a díky tomu jsme přišli ke slovu i my, lidé.

Třicet rozhodujících vteřin mezi smrtí a přežitím

Pokud by se ovšem asteroid zpozdil o pouhou půlminutu, dopadl by do hlubin oceánu. A planetu by to zasáhlo asi tak, jako kdyby zrnko písku opravdu hodně rychle narazilo do bowlingové koule. Ano, vlny tsunami by byly neuvěřitelně obrovské a ničivé. Ale do ovzduší by se ve valné většině uvolnila jen slaná voda. Nenastalo by globální ochlazení, vzduch by nebyl jedovatý, listy rostlin a stromů by nedusil prach a měly by dostatek slunečního světla. Dinosauři by stále měli dostatek potravy a nevyhynuli by. Alespoň ne tak náhle a v této éře.

Jak by potom vypadal náš svět? Kam by evoluce nasměrovala dinosaury a kam savce? A co lidstvo? Vzniklo by vůbec? Na tyto otázky samozřejmě vědci jasnou odpověď nemají a nikdy mít nebudou. Většina z nich by ale v takovém případě druhu homo sapiens moc šancí stát se pánem tvorstva nedávala.

Zdroj: CNN / Live Science