Díky robotům šíříte fake news i vy

Při čtení statusů na sociálních sítích můžete mít pocit, že není možné, aby tolik lidí, tolik našich followerů, sdílelo tolik nepotvrzených, nepravdivých či na první pohled naprosto lživých zpráv. Proč to dělají? Nikdo přece nevěří, že by byl obklopený hlupáky, kteří nejsou schopni rozeznat zjevnou lež. Ne, jsme obklopeni umělou inteligencí. Maria Temmingová v Science News potvrdila, že automatizované Twitter účty během americké volební kampaně šířily falešné zprávy a měly velkou úspěšnost v tom, že je lidští čtenáři ve velkém přeposílávaly dál. Ani američtí uživatelé sociálních sítí, v tomto případě Twitteru, nejsou hlupáky, jen byli natolik zahlceni „robotími“ zprávami, že je nestíhali ověřovat a jelikož byly zabaleny v atraktivním obalu, poslali ho dál. Je to podobné, jako když si cenu dárku a radost obdarovaného snažíte zajistit pěknou krabicí a luxusním balicím papírem.

Miliony příspěvků a tisíce bootů

„Filippo Menczer, informatik a počítačový vědec na Indiana University Bloomington, a jeho kolegové analyzovali 13,6 milionu příspěvků z Twitteru od května 2016 do března 2017. Všechny tyto zprávy souvisejí s články o stránkách, o kterých je známo, že pravidelně zveřejňují nepravdivé nebo zavádějící informace. Menczerův tým pak použil program Bootometer, počítačový program, který se naučil rozeznat booty a studoval desítky tisíc účtů Twitteru, aby zjistil, že každý účet v datovém souboru byl boot.“ Co to znamená?

Výsledky studie ukazují, že by se dal snížit výskyt retweetovaných fake news až o 70% prostým vypnutím bootových účtů. Faktem je, že v prostředí českého internetu není Twitter tak intenzivně využívaným informačním médiem, fake news se šíří spíše pomocí Facebooku. Nicméně to neznamená, že by falešné, dehonestující, lživé a manipulativní zprávy šířily s menší účinností. Booty zatím nejsou schopné provést captcha test, což je ono „otravné“ vyplňování souboru písmen a čísel, jimž uživatel a odesílatel zprávy potvrzuje, že není robotem.

Jak jsme na tom s mediální gramotností

Špatná zpráva je, že bootem posílané zprávy jsou čím dál hůře rozeznatelnější. To znamená další úspěšné šíření zpráv popírajících realitu, což je o to horší, že mediální gramotnost v ČR je poměrně nízká. V praxi to znamená, že ne každý, kdo umí číst (gramotnost), je schopný porozumět významu psaného textu (mediální gramotnost). Mediálně gramotná osoba by tedy měla v ideálním případě:

• porozumět tomu co vidí, slyší, čte • dekódovat obsah sdělení • zaujmout kritický a autonomní postoj • být schopna selektivity při přijímání konkrétních sdělení • být schopna selektivity při volbě médií • být schopna úsudku při zužitkování informačních i zábavních sdělení

Tak to alespoň definuje Michal Cáp v diplomové práci Mediální výchova v České republice a Spojených státech amerických. Zároveň studie Mediální gramotnost a jejich postoje k médiím ukazuje žalostně nízkou schopnost rozeznat dezinformaci zejména mezi studenty učebních oborů. „Studenti středních odborných učilišť výrazně častěji než studenti gymnázií posuzují pravdivost zpráv podle počtu sdílení a komentářů a přítomnosti fotografie nebo videa,“ udává zmiňovaná studie. A jsou to právě tito studenti, kteří budou po další desetiletí volit do čela státu své zástupce a tím určovat směřování země.

Text: Topi Pigula

Zajímavosti

5 manipulativních technik aneb metody práce dezinformačních webů