Hořící bráně do pekla hrozí uzavření. Sověty vytvořená atrakce stále ohrožuje životy

Brána do pekla neboli Darvaza Zdroj: Profimedia.cz

Sověti v roce 1971 otevřeli pekelnou bránu tím, že zapálili unikající ložisko zemního plynu.

Jednou z nejznámějších turistických atrakcí v Turkmenistánu je Brána do pekla. Tak se přezdívá kráteru v poušti Karakum, jehož nechtěný vznik způsobili v roce 1971 sovětští geologové. Ti na místě prováděli průzkum ložiska zemního plynu, ale během zkušebních vrtů došlo k propadu podloží a vzniku kráteru o průměru přibližně 100 metrů. Došlo však i k proražení izolačních vrstev horniny a úniku zemního plynu, což se geologové po konzultacích rozhodli řešit tím, že díru zapálili.

Představa byla taková, že po krátké době bude ložisko vyčerpané a oheň už nebude mít co živit. O více než 50 let později ale nabízí Brána do pekla mnoho námětů k přemýšlení, kde udělali sovětští odborníci chybu. Ložisko je patrně tak velké, že se nespotřebovalo ani v uplynulých desetiletích a Ústí pekla, jak se kráteru rovněž přezdívá, hoří nerušeně dál. Současný prezident Turkmenistánu už ale opakovaně apeloval na turkmenské odborníky, aby oheň uhasili a nyní svůj apel zdůraznil.

Gates of Hell, Turkmenistan, a Collapsed Natural Gas Field, Alexander Vershinin! 🤩 pic.twitter.com/Ava4ppHlZU
— Jim's the Man (@yesjimstheman) January 13, 2022

Je však nutné zmínit, že když se v roce 2010 nestřetl pokus uhasit „věčný“ oheň s pochopením, změnil prezident Berdymuhamedov strategii a začal na Bránu lákat turisty. Před třemi lety jezdil kolem kráteru v rallye speciálu, což mohlo fungovat jako skvělá reklama, ale prvotním záměrem bylo vyvrátit spekulace o vlastní smrti. Nyní se ale 64letý státník opět uklidnil a s odvoláním na zhoršující se zdraví obyvatel žijících v okolí kráteru chce ohnivou „show“ jednou provždy ukončit.

Kromě plamenů, které z pekelné díry vystupují až na povrch a jsou viditelné z velké dálky, totiž kráter chrlí do ovzduší metan a další škodlivé látky, jejichž kumulace neprospívá lokálně, ani globálně. Není však v tuto chvíli jasné, jakým způsobem budou pověření ministři Turkmenistánu postupovat a koho osloví, aby se o úkol postaral, když byla v podstatě shodná iniciativa rozběhnuta už v roce 2010. Peklo očividně nelze porazit tak snadno.