Dá se ještě zachránit česká krajina? Ano, tohle jsou konkrétní způsoby!

Některé věci bereme jako kulisu našeho života. Řeky, rybníky a dokonce i déšť, před kterým prcháme, aby nám nenamočil oděv. Ale uvědomujeme si, že Česká republika je zemí, do které nepřitéká žádná velká řeka a všechno odsud odtéká? Jsme tedy z pohledu zdrojů vody závislí jen na dešti. A na tom, jak naše krajina umí vodu zadržet.

Na téma vody v krajině diskutovala Martina Kociánová v pořadu Kupředu do minulosti na ČRo2 s agrárním analytikem Petrem Havlem a sedlákem a předsedou Asociace soukromého zemědělství České republiky Josefem Stehlíkem.

Martina: Ojedinělý výzkum vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy o dávno zaniklých nádržích v prameništích šumavských říček říká, že pokud by se obnovily jen ty na střední Šumavě, tak by vytvořily zásobu vody velikosti středně velké přehrady. Na první poslech je ta myšlenka ohromná, ale jak to vy dva vidíte v praxi? Je to reálné, anebo raději vybudujeme velké vodní dílo?

Petr Havel: Podle mě je to nutné, ale ne všude je možné tyto drobné vodní plochy použít. Když je potřeba v kritických situacích zadržet větší objemy vody, tak to malé vodní plochy nezvládnou. Pak je třeba se vážně bavit opravdu o přehradách, což je jakýsi démon v krajině, který má velmi negativní pověst.

Existuje seznam lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod, takzvaný Generel LAPV. Míst je hodně, ale neznamená to, že na všech budou postavené přehrady.

Pro krajinu není vůbec špatné, když je zahrnuta do souboru lokalit. Nesmí se tam budovat průmyslové areály, těžký průmysl či zásadně zasahovat do přírody.

Lze obdělávat půdu, případně postavit zahradní domek. Život z těchto míst úplně nemizí. Udržováním těchto lokalit chráníme přírodu, protože zabráníme pokrývání půdy neprostupný povrchy.

Martina: Jak může každý jeden člověk pracovat na tom, abychom zadržovali vodu v krajině, aby voda z naší republiky neodtékala tak rychle?

Josef Stehlík: Před několika lety jsme absolvovali pracovní cestu do Izraele, která je pověstná dobrým hospodařením s vodou. Mluvili jsme s úředníky z ministerstva, kteří mají tuto oblast na starosti, a jejich zkušenosti se snažíme přenést do našich podmínek.

Například akumulace vody ze střech, z objektů na zalévání. Zemědělci mají velké množství střech. Je třeba využít.

Uvedu příklad z jižní Moravy, kde vznikla jedna poměrně velká hala na pěstování bylin, která má rozlohu jednoho hektaru.

Všechny střechy a okolní plochy jsou svedeny do akumulační nádrže a z té se zalévají rostliny řízenou závlahou uvnitř, takže má prakticky uzavřený okruh. Na beton a asfaltové střechy může klidně pršet, protože déšť jde do velkých akumulačních nádrží.

Podle nás je to cesta v oblastech, které jsou identifikovány jako suché. V místech, jako je Žatecko, Rakovnicko, jižní Čechy, by státní politika měla směřovat k tomu, aby lidé s vodou takto nakládali. Platí to pro soukromníky i podniky. Supermarketům by se to mělo dát jako podmínka, aby voda okamžitě neskončila v nejbližší říčce.

Martina: Jak stavební činnost ovlivňuje vsákavost vody v krajině?

Petr Havel: Zásadně. Hned na druhém místě po zemědělcích. Zvykli jsme si v záplavových oblastech i přímo v aktivních zónách, kudy teče velká voda, stavět domy, továrny a spoustu dalších staveb.

Což znamená velké riziko škod na majetku. A když chceme těmto škodám zabránit, jak to uděláme? Postavíme přehradu. V tom okamžiku už výš po proudu zasahujeme do přírody a jinde bereme retenční schopnost.

Starostové obcí nejsou příliš velcí znalci vodní problematiky a před volbami slíbí různé i prospěšné stavby, jako je dům pro seniory. Ale postaví ho v záplavové oblasti. A až do loňska tady neplatilo, že neprostupné povrchy musí vystřídat dlaždice s dírami, kterými se voda aspoň trochu vsakuje.

Jak si úředníci, kteří schvalují stavby, ulehčují práci? Jaké výhody přinášejí soukromí zemědělci obcím a vesnicím? Proč jsou pro krajinu důležité rybníky? Proč se soukromníci nemohou starat o své pozemky? Od koho se v péči o půdu můžeme učit? Jaké změny budeme nuceni udělat, abychom nepřišli o vodu? Přečtěte si celý rozhovor: