Co zjistí dron nad Šumavou? Vědci ho nasadí při monitorování kůrovce

Letos techniku zprovozní a otestují, příští rok začnou měřit v šumavských lesích. Letošní náklady na české straně činí tři miliony korun. ČTK to řekl Martin Hais z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Výzkum ovlivní praxi v hospodářských lesích – mnohem dřív než nyní se zjistí, jaký strom je napaden, a omezí se tak šíření kůrovce.

Kamera připevněná na dron bude sledovat šumavské smrky. "Cílem je včas identifikovat stromy napadené lýkožroutem. Ptáme se, kdy nejdříve je možné poznat, že je kůrovec napadl. Budeme mít přesně definovaný čas napadení," vysvětlil Martin Hais.

Sledovat stromy z dronů považuje za ideální, protože tak lze vidět korunu stromu shora. Podle hypotézy, kterou potvrdil dílčí výzkum, krátce poté, co lýkožrout napadne smrk, mění strom své charakteristiky, tedy to, jak dokáže odrážet sluneční záření. Hais tyto věci zkoumá delší dobu pomocí družicových dat. Ta sice poskytují informace o obrovských plochách, ale mají malé prostorové rozlišení, a tak nelze rozpoznat jednotlivé stromy.

Projekt začal v lednu. Je z velké části financovaný z EU a souvisí s průmyslem 4.0, s takzvanou čtvrtou průmyslovou revolucí, při níž by měli roboti převzít nekvalifikované činnosti, jež dosud dělali lidé.

"Z dronů získáme data, která usnadní práci v lesním průmyslu. Další dva společné výzkumné projekty zahájíme s Jihočeskou univerzitou a Akademií věd v dubnu a květnu," popsal pro ČTK Wolfgang Dorner, ředitel institutu technologií Vysoké školy technické v německém Deggendorfu. Do sledování kůrovce se zapojí i Národní park Šumava a Národní park Bavorský les.

Výsledky výzkumu se využijí především v hospodářských lesích. "Tam je potřeba po napadení lýkožroutem poměrně rychle zasahovat: uříznout stromy a zpracovat je tak, aby se kůrovec dál nešířil do okolí. To se týká i některých zón v národních parcích, ale ne těch nejvíc chráněných v bezzásahových pásmech," řekl Hais.

ČTK