Co dělají antidepresiva s nenarozenými dětmi? Výsledek překvapil všechny

Lékaři jsou ohledně užívání antidepresiv matkami v očekávání velmi opatrní. Z principu se jedná o problematické téma – pokud nastávající matka během těhotenství užívá jakékoli léky, může být dítě ovlivněno leckdy těžko předvídatelným způsobem. Antidepresiva, často předepisovaná proti výrazným výkyvům nálad, jsou tudíž ještě nebezpečnější. Nedávný výzkum však ukázal, že těchto psychofarmak se možná není třeba až tolik obávat.

Antidepresiva v těhotenství – zlo, či nutnost?

Tým doktorů pod vedením Sarah Hutchinson a Tima Oberlandera provedl longitudinální výzkum na 51 dětech. To sice není mnoho, ovšem doba, po kterou děti sledovali, je úctyhodná – celých 12 let. Ve vzorku byly zahrnuty matky, jež během těhotenství užívaly antidepresiva na bázi SSRI. Ta jsou nejčastěji předepisována, jelikož nebývají takovou zátěží pro organismus, což se hodí obzvláště u těhotných žen.

Vědci měřili matčinu náladu během těhotenství a krátce po porodu, následně došlo k opakovaným měřením kognitivních funkcí u dítěte. To zahrnovalo řešení problémů, schopnost koncentrace, pozornosti či sebekontroly, a to jak ve škole, tak doma. Měření těchto funkcí ve věku 12 let dítěte ukázalo, že vyvinutější kognitivní schopnosti měly ty děti, jejichž matky v těhotenství antidepresiva užívaly!

Děti nemají problémy

Ano, zní to překvapivě, ale potvrzuje to starší výsledky z doby, kdy bylo dětem 6 let. Už tehdy si děti depresivních matek stály lépe, vykazovaly však vyšší míru úzkosti; to se však už nepotvrdilo ve 12 let, což podle Oberlandera souvisí s tím, že dostatečné kognitivní schopnosti umožnily dětem, aby se s vyšší úzkostností časem lépe vypořádaly.

Nutno podotknout, že se nejedná o rozsáhlý vzorek a budou potřeba další výzkumy. Ty dokonce aktuálně probíhají, vědci pracují na vyšetření dalších 120 dětí. Z těchto závěrů však nelze vysuzovat, že by antidepresiva byla pro nenarozené děti vyloženě přínosná. Na vývoji kognitivních funkcí se do značné míry podílí dědičnost, styl výchovy, vztahy v rodině a další proměnné, jež jsou u takto dlouhotrvajících výzkumů samozřejmě těžko postižitelné. Lze však předpokládat, že vhodná medikace v nutných případech je určitě více žádoucí nežli neléčení psychických obtíží a že je pro dítě přínosnější, aby jeho matka byla v dobrém rozpoložení, než aby se za každou cenu vyhýbala funkčním lékům.

Text: MS