Chcete vědět, na co umřete? Statistika je neúprosná

Smrt srdce…

Od chvíle narození neochvějně spějeme ke smrti, a to jak ke smrti druhu, tak ke smrti jedince, která nás logicky trápí víc. Na co se v Česku nejvíce umírá a co se dá alespoň v malé míře ovlivnit? „V roce 2018 byla skoro třetina všech úmrtí způsobena nemocemi srdce a čtvrtina zhoubnými nádory,“ píší Terezie Štynglerová a Markéta Safusová z Českého statistického úřadu v materiálu Příčiny smrti v České republice.

Srdce je sval, který se dá posilovat. I bez hlubokých medicínských znalostí lze odhadnout, že ten, kdo pravidelně sportuje, nutí srdce (ale i plíce a další svaly) k vyšší výkonosti a má menší šanci srdečního selhání než člověk, který má sedavé zaměstnání a za koníčka sledování nekonečných televizních seriálů. Přibývá na váze a s každým dalším kilem nahoru mu klesá motivace k pohybu směrem dolů.

To, co nás z hlediska srdečních chorob ohrožuje nejvíce, je chronické nedokrvení srdečního svalu, respektive snížený průtok krve srdcem. Hlavní a nejčastější příčinou tohoto stavu je ateroskleróza, kornatění koronárních tepen. Primárně českou populaci likviduje ukládání tuku do stěn cév a jejich částečné nebo i celkové ucpání. I tady je důležité slovo „tuk“. Z tohoto úhlu pohledu můžeme délku vlastního života ovlivnit správnou životosprávou. Ze všech „chorob srdce“ jde v pouhých 11 % o akutní infarkt myokardu, celých 51 % úmrtí má na svědomí chronické nedokrvení, tedy dlouhodobé z hlediska prevence srdečních chorob zanedbávání sebe sama.

Velmi zjednodušeně řečeno, sportem, respektive pohybem vůbec, nutíme tělo k vyšší aerobní zátěži, což v praxi znamená zrychlený dech, zvýšenou tepovou frekvenci a vyšší okysličení srdce. A jak bylo psáno výše, chronické nedokrvení a neokysličení srdce jen ten problém, který každoročně stojí tisíce Čechů život.

… a rakovina

Druhou nejčastější příčinou úmrtí jsou zhoubné novotvary, tedy rakovina. Ta stojí za zhruba čtvrtinou všech úmrtí (selhání srdce za třetinou), přičemž ze všech rakovin vede rakovina plic a dýchacích orgánů. Pokud vezmeme úmrtí na jakýkoli typ rakoviny za 100%, tak u mužů rakovina plic a průdušek tvoří 22,3 %, zatímco u žen „pouhých“ 15 %. Leukémie, na kterou zemřel například Karel Gott, tvoří 3,4 % všech „rakovinných“ úmrtí u mužů.

Podle statistik za posledních 10 let výrazně klesla úmrtnost na cévní mozkové příhody, akutní infarkt myokardu i zhoubné novotvary, což může mít hned několik příčin. Od zvyšující se úrovně medicínského poznání po změny životního stylu – od jídelníčku (kuchařské pořady jsou stále extrémně oblíbené) po čím dál pestřejší možnosti, kterak aktivně trávit volný čas.

Text: Topi Pigula