Červení trpaslíci prý mohou být pro život spíš zkázou než nadějí

Malé, relativně chladné hvězdy, známé jako červení trpaslíci, mohou znamenat spíš zkázu než naději pro existenci mimozemského života. Podle serveru Space.com k tomuto názoru dospěl tým odborníků, který k velkému překvapení objevil takovéto vesmírné těleso, jehož erupce jsou 10.000krát silnější, než jaké probíhají na Slunci.

Tak masivní výrony radiace mohou potlačit nebo vážně narušit vývoj života na planetách obíhajících tuto hvězdu. Pokud mají i další červení trpaslíci tak intenzivní záření, mohlo by to znamenat, že vznik života ve vesmíru je méně pravděpodobný, než doufají optimističtí vědci, míní Peter Williams z Harvardova-Smithsonianova astrofyzikálního střediska.

"Kdybychom žili kolem nějaké takové hvězdy, neměli bychom žádné satelitní komunikace. Vlastně by bylo vůbec mimořádně obtížné, aby se v takovém prostředí vyvinul život," uvedl Williams, jenž stojí v čele vědeckého týmu, který červeného trpaslíka s mohutným zářením zkoumá pomocí masivního radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) v Chile.

Pastýř

Objekt zájmu této skupiny expertů má méně než jedno procento hmotnosti Slunce a nachází se v souhvězdí Pastýře ve vzdálenosti zhruba 35 světelných let od Země.

Pokud by takové silné záření jako tato hvězda vydávali všichni červení trpaslíci, byla by to velmi špatná zpráva pro možnost rozvoje života v naší galaxii, Mléčné dráze. Jsou totiž nejpočetnějším typem hvězd ve vesmíru. V Mléčné dráze tvoří 75 procent všech hvězd. Od té doby, co teleskop Kepler amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) objevil kolem červených trpaslíků planety, diskutuje se o tom, zda mohou hostit život.

Aby na jejich povrchu mohla být tekutá voda, což je nezbytná podmínka pro rozvoj života, musí taková planeta kroužit kolem méně jasného červeného trpaslíka v menší vzdálenosti, než obíhá Země kolem Slunce.

Tato oblast je známá jako obyvatelná zóna. Ale tato malá vzdálenost znamená pro planetu riziko plynoucí z erupcí na hvězdě a výronů koronální hmoty, z výbuchů nabitých částic, které z hvězdy proudí.

Jestliže se radiace dostane na povrch planety, může být zničující pro vývoj jakéhokoli tamního života. Země má hustou atmosféru, která většinu slunečního záření blokuje, ale radiace při obíhání červeného trpaslíka v příliš velké blízkosti by mohla takovýto typ ochrany rozervat.

Podmínky navíc zhoršuje mimořádně intenzivní aktivita zjištěná kolem velmi chladného červeného trpaslíka studovaného Williamsovým týmem. "Je to jako žít v Tornado Alley (oblast častého výskytu tornád) v USA. Vaše místo pro vás znamená větší nebezpečí mohutných bouří," vysvětluje Williams. "Planeta vyskytující se v obyvatelné zóně u takovéto hvězdy by byla zmítána bouřemi mnohem silnějšími, než jaké dokáže vyvolat Slunce," dodává.

ČTK