V Černobylu dochází k novému štěpení jaderného paliva a vědci netuší proč. Jak velké je riziko další nehody?

Pětatřicet let po výbuchu, který stále považujeme za nejhorší jadernou havárii v dějinách lidstva, způsobuje černobylská elektrárna odborníkům nové vrásky na čele. V jaderném palivu ukrytém v jedné z nedostupných místností totiž znovu dochází k jadernému štěpení. A to k čím dál intenzivnějšímu.

„Je to jako doutnající uhlíky v zahradním grilu,“ popsal chemik a odborník na jaderné materiály Neil Hyatt. Ukrajinští vědci se teď snaží zjistit, jestli reakce samy ustanou, nebo bude potřeba, aby zasáhli a odvrátili další jadernou katastrofu.

Až dvojnásobek neutronů za 4 roky

Senzory zachytily stoupající počet neutronů, který dokazuje probíhající štěpnou jadernou reakci hned na několika místech havarovaného bloku 4. Varovná je především aktivita v místnosti 305/2, v níž se během posledních 4 let počet neutronů dokonce zdvojnásobil. A ani renomovaní experti si nejsou jistí proč.

Podobné problémy v minulosti způsoboval déšť. Voda totiž zpomaluje neutrony, které pak daleko snáz pronikají do jádra uranu a štěpí jej. A jaderného paliva je v uzavřených prostorách elektrárny značné množství, když se při havárii v roce 1986 roztavilo a spolu s dalšími prvky slilo v radioaktivní lávu, která pronikla téměř všude. Odborníci proto museli již dříve několikrát zasáhnout.

The molten radioactive core after the Chernobyl accident, known as the "Elephant's foot." pic.twitter.com/MCF36caqP8

— History Photographed (@HistoryInPics) December 30, 2015

Očekávalo se však, že s novým krytem vybudovaným v roce 2016 tyto potíže ustanou, protože na rozdíl od původního sarkofágu nepropouští vodu. A ve většině problematických oblastí to opravdu fungovalo. V některých nepřístupných místnostech havarovaného bloku 4, mimo jiné ve zmíněném čísle 305/2, ale naopak začaly být jaderné reakce intenzivnější.

Nehodu nelze vyloučit

„Je tam skutečně mnoho neznámých,“ prohlásil Anatolij Dorošenko z Kyjevského institutu pro bezpečnostní problémy jaderných elektráren. „Nemůžeme zcela vyloučit i možnost nehody.“ Podle expertů není nutné se obávat dalšího výbuchu jako v roce 1986, stejně je ale rozumné se jakékoli havárii vyhnout. I ten nejoptimističtější scénář počítá se zamořením celého nového sarkofágu vysoce radioaktivním prachem.

Nuclear reactions at Chernobyl are spiking in an inaccessible chamber https://t.co/Ew4zSOnSdo pic.twitter.com/SZHAEsNYSk

— New Scientist (@newscientist) May 12, 2021

Dobrou zprávou je, že počet neutronů stoupá poměrně zvolna, odborníci tak mají několik let na to, aby štěpení přišli na kloub a vymysleli, jak ho zastavit. Jisté je zatím jen to, že se lidé k problematickým místům nedostanou. Nejenže jsou zalitá betonem, úroveň radiace je zároveň smrtící. Experti tak nejspíš budou muset využít speciálního robota.

Boston Dynamics robot dog found a job in Chernobyl, it is exploring the site to find radioactivity Ieaks pic.twitter.com/hqZPt2ndp2

— Russian Soul (@officialrus1) October 24, 2020

Řešení i pro Fukušimu

Na řešení v Černobylu si velmi rádi počkají i vědci pracující na zabezpečení havarované jaderné elektrárny v japonské Fukušimě, které se zřejmě podobné potíže nevyhnou. Odborníci se totiž domnívají, že stárnutí a vysychání jaderného paliva z nějakého důvodu reakce zrychluje, což neočekávali. „Data, která tuto teorii podporují, jsou rozhodně přijatelná a uvěřitelná, jen netušíme, jaký mechanismus za tím stojí,“ potvrdil Hyatt.