„Ta-ta-ta-ta-ta-ta-ta!“ Jakou kadenci má Donutilův samopal vzor 24?

Slavná scéna z filmu Černí baroni (1992) podle románu Miroslava Švandrlíka, v níž soudruh poručík Troník, zástupce velitele pro věci politické, černým baronům shromážděným v odsvěceném kostele vysvětluje takticko-technická data československého samopalu vzor 24, vešla do dějin filmových hlášek.

„Kontrolní otázka. Teď by mě zajímalo, jestlipak víte, soudruzi, jakou má takovej samopal kadenci. Nevíte, co? Podívejte se, já vám to řeknu naprosto přesně, soudruzi. Takovej samopal vzor 24 má kadenci ta-ta-ta-ta-ta-ta-ta! A někdy ještě mnohem rychlejší,“ zkušeně vysvětluje Troník skvěle ztvárněný Miroslavem Donutilem.

Jakou má samopal vzor 24 skutečně kadenci?

Víte ale, o jaké zbrani vlastně byla řeč a jakou má samopal vzor 24 skutečně kadenci? V první řadě musíme vysvětlit, že nešlo o samopal, ale o útočnou pušku. To ovšem v 50. letech komunistickým ideologům znělo příliš prozápadně, takže nejen vzor 24, ale i jeho nástupce vzor 58 byly zkrátka a jednoduše označeny za samopaly. A stejně na tom byl i zřejmě nejznámější „samopal“ světa, sovětský AK-47 Kalašnikov.

Pokud jde o vzor 24, oficiálně Sa 24, familiérně zvaný „pumpička“, šlo o hlavní pěchotní zbraň Československé lidové armády v letech 1948–58, kterou vyráběla Zbrojovka Strakonice. Sa 24 má zásobník na 24 nebo 40 nábojů 7,62 × 25 mm Tokarev a účinný dostřel 200 metrů (maximální 1 800).

A teď konečně k té kadenci, tedy rychlosti střelby. Útočná puška, chcete-li samopal, vzor 24 může stejně jako sovětský kalašnikov vypálit 600 střel za minutu. Politruk Troník v Černých baronech by tak musel při svém názorném předvádění kadence podstatně zrychlit a kdo ví, jestli by se mu to povedlo. Dostat ze sebe „ta“ desetkrát za sekundu totiž není nic jednoduchého ani pro tak špičkového herce, jakým je Miroslav Donutil.