Brokolici ano, čokoládu ne. Díky jednoduchému triku děti jedí zdravě

Jak donutit nejmenší děti jíst zdravě? Přesvědčit batolata o rozumnosti nějaké možnosti je občas skoro nemožné, ale s tímhle objevem si budou děti pochutnávat i na brokolici.

Přinutit děti ke zdravější stravě, to je pro většinu rodičů i třeba odborníků na stravování ve školách téměř nadlidský úkol. Že je cukr pro děti atraktivní, s tím se nic moc nedá dělat, a tak klíčem k lepším stravovacím návykům může být proniknutí do dětského myšlení. Když totiž dokážeme zjistit, co se jim děje v hlavně, v ideálním světě bychom jim následně mohli i zlepšit životosprávu. A překvapivě může pomoci jazykověda.

Zdravé jídlo díky psychice

Obzvláště s nejmenšími dětmi je domluva o jídle obvykle velmi náročná. Rodiče jim často dávají vybrat jen z několika málo možností a věří, že se děti rozhodují podle své skutečné preference – jenže to často není pravda. Tým pod vedením Emily Sumner z Kalifornské univerzity experimentoval se vzorkem 24 dětí ve věku dvou až dvou a půl let a zjistil nečekaně jednoznačné výsledky spojené s dětským porozuměním.

V prvním experimentu děti odpovídaly na otázku se dvěma možnosti; ve druhém kole byly odpovědi totožné, pouze v prohozeném pořadí. A nakonec si děti vybíraly mezi totožnými možnostmi, jež však byly prezentovány nikoli verbálně, nýbrž pomocí obrázků. A možná už tušíte, kam takový výzkum míří: pokud děti ukazovaly na obrázku, skutečně dokázaly určit to, co chtějí, a odpovědi byly napříč otázkami zastoupeny rovnoměrně (tedy zhruba 50 : 50). Jakmile však děti reagovaly na vyslovené možnosti, zhruba v 80 procentech případů si zvolily možnost druhou – a to bez ohledu na to, o co se přesně jednalo!

Brokolice místo čokolády

Podle Emily Sumner tak děti vlastně jen opakují to, co poslední uslyší. Ve věku do tří let ještě nedokážou pracovat s jazykem takovým způsobem, aby jejich verbální volba byla skutečně vědomá a promyšlená. Okamžitě se tedy objevily interpretace, kterak tohoto fenoménu využít pro zdravější životní styl u nejmenších dětí. Když jim totiž dáte vybrat mezi čokoládou a brokolicí, s velkou pravděpodobností si vyberou to druhé – a voilà, zdravá strava je na světě.

V širším kontextu můžeme říci, že u takto malých dětí převažuje efekt novosti (recency effect) nad efektem primárnosti (primacy effect). Zhruba ve věku tří let se toto vytrácí a dětské porozumění jazyku umožňuje rozumnější rozhodování, jež se časem blíží spíše k efektu primárnosti, jenž můžeme pozorovat u dospělých. My si totiž lépe zapamatujeme to, co slyšíme jako první (například první položku v číselné řadě), jedná se o jednu z myšlenkových zkratek, s nimiž musíme počítat. U nejmenších dětí tedy musíme uvažovat o poznání jinak…

Mojmír Sedláček

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom