Až dojde ropa, budeme bydlet v těchhle domech plných řas

Dům budoucnosti

Ani ta nejhrozivější budoucnost nemusí být úplně děsivá. Díky lidskému důvtipu...

Ropa jednou dojde a je jen otázkou, kdy. Zatím to neřešíme, stejně jako spoustu jiných problémů, které se na nás řítí. Ale občas se najde někdo, kdo se nebojí podívat se do budoucnosti a hledá tam odpověď na otázku, jak v takovém světě budeme žít…

Teď to udělal italský designér a architekt Carlo Ratti, který na slavném milánském Design Weeku představil dům jako stvořený pro post-apokalyptickou budoucnost. Jeho základní myšlenka spočívá v tom, že by tento dům-stan měl svým obyvatelům zajistit vše, a to jen z místně dostupných zdrojů. A těmi budou řasy.

Průhledné a průsvitné zdi budu vyplněné řasami, které jsou ve fotosyntéze až desetkrát účinnější než stromy nebo květiny. Ratti počítá s tím, co už řada futurologů i biologů zkouší: že se řasy budou moci geneticky upravovat k různým účelům. Mohly by tak dávat světlo pomocí bioluminiscence, anebo by mohly uvolňovat teplo – zkrátka zajistí obyvatelům domu vše, co potřebují k přežití. Mají a mohou mít i řadu dalších funkcí – dají se jíst a také skvěle filtrují vodu.

Rattiho firma teď řeší, jak by se to mohlo fungovat při co nejmenších výdajích na energii a aby to bylo co nejlevnější. Smyslem je vytvořit funkční ekosystém, jehož bude člověk součástí. Řasy budou využívat zbytky lidského odpadu a naopak člověku dají teplo, světlo a bezpečí.

Designérské studio zatím vytvořilo jen prototyp nazvaný Urban Algae Canopy. Využívá jako základního materiálu plastové fólie ETFE. Fólie ETFE se velmi osvědčila zejména při zastřešování rozlehlých veřejných prostor, např. sportovních či letištních hal. Ve srovnání se sklem má pouze 1 % jeho hmotnosti, propouští více světla (až 95 %), a dokonce i zdraví prospěšnou složku A ultrafialového záření. Její instalace je o 24–70 % procent levnější, neboť díky své hmotnosti nevyžaduje tak mohutnou nosnou konstrukci jako těžké lepené sklo. Je také pružnější a mnohem houževnatější než sklo (může unést až čtyřistanásobek své hmotnosti), díky nepřilnavému povrchu má i samočisticí schopnost a je recyklovatelná.

Až bude prototyp dokončen, bude schopen vyprodukovat denně stejné množství kyslíku jako čtyři hektary lesa a až 150 kilogramů biomasy – přičemž 60 procent této hmoty bude poživatelné…

Zdá se, že i temná budoucnost nemusí být jednou tak úplně temná, jak by se zdálo.