Atentát na Lenina - Tři výstřely v důsledku kterých přišlo o život tisíce lidí

Vladimír Iljič Uljanov – vůdce Bolševické strany a zakladatel Sovětského svazu známý pod jménem Lenin. Politik a později nejvyšší představitel Sovětského svazu, který stál v čele Velké říjnové socialistické revoluce v roce 1917.

Lelin neměl dělnický původ

Syn zámožného ředitele gymnázia, neúspěšný student práv a obdivovatel marxistického učení. Revolucionář, kterého radikalizovala poprava jeho bratra za účast na atentátu ruského cara Alexandra III. Vladimír Iljič Lenin se narodil 22. dubna 1870 v Simbirsku v carském Rusku. Když pak 21. ledna roku 1923 zemřel na následky mozkové mrtvice a syfilidy v zemi jménem Sovětský svaz. V zemi, na jejíž proměně měl zásadní zásluhu. Ale ne všichni s odehrávajícími změnami, za nimiž stál, souhlasili.

Sovětské "Benátky severu"

Petrohrad – druhé největší město a symbol carského Ruska, známý také pod přezdívkou „Benátky severu“. Zde se v roce 1918 odehrál první atentát na Lenina. Lenin spolu se švýcarským socialistou Fritzem Plattenem projíždějí ulicemi Petrohradu, když v tom se spustí palba na jeho auto. Lenin je Fritzem okamžitě strhnut na podlahu a uniká nezraněn. Další výstřely z pistole na sebe však nenechají dlouho čekat.

Za vším hledej ženu

Je konec léta, 30. Srpna roku 1918 - Lenin právě dokončil svůj projev, ve kterém zmínil také nutný boj proti českým legionářům, v Michelsonově továrně v Moskvě a odchází směrem ke svému autu. Lenina zastavuje hlouček žen, které si s ním chtějí promluvit. Mezi nimi je i Fiana Kaplanová. Běžný ruch továrny však najednou v důsledku tří po sobě rychle následujících výstřelů utichá. Lenin zbledne, ale zůstává stát a chytá se za krk. Teprve poté klesá k zemi. Dvě ze tří kulek ho zasáhly – jedna do ramena a druhá právě do šíje. Lenin je ihned přepraven k lékařskému ošetření do Kremlu. A i přes nastalý zmatek a paniku je atentátnice ihned zatčena.

Následky atentátu – nevyjmutá kulka i rudý teror

Přesto, že je Lenin prakticky ihned ošetřen, lékaři se neodváží vyjmout kulku, která Leninovi uvízla v šíji a i přesto, že Lenin následkům zranění nepodlehne, nevyjmutá kulka mu do konce života bude způsobovat nesnesitelné bolesti hlavy, záchvaty deprese i zhoršení paměti a řeči. Naproti tomu atentátnice zaplatila za svůj čin životem.

Fiana Fefimovna Kaplanová byla ukrajinská židovka a politická revolucionářka, členka strany socialistů, tzv. eserů. Nebyl to však její první atentát – již dříve se podílela na pumovém atentátu na generálního guvernéra Kyjeva a byla za to odsouzena do solných galejí na Sibiři, odkud však byla po revoluci propuštěna. V důsledku ostrých rozporů mezi bolševiky a esery, které vyústili v likvidaci ostatních politických stran ze strany bolševiků, se Fiana rozhodla Lenina zabít. Po zatčení svoji vinu otevřeně přizná a 2. září 1918 je v tichosti popravena. Poprava Kaplanové však byla jen začátkem. Atentát z řady eserů rozpoutal tzv. rudý teror.

Zrádce VŘSR?

„Lenin je zrádce revoluce“ – jedna z vět, kterou Kaplanová při svém výslechu prohlásila a která také spustila otevřený a krvavý boj mezi bolševiky a esery. Mínila samozřejmě Velkou říjnovou socialistickou revoluci. Teror, který již předtím probíhal pod Leninovým vedením se tak ještě znásobil. Bolševici vytáhli do boje s reálnými i potenciálními protivníky. Cílem bylo zničit všechny nepřátele Velké říjnové socialistické revoluce. Masové zatýkání, věznění bez důkazů i popravy bez soudu – to vše bylo na denním pořádku. V Rusku nastala temná éra, kdy jedno jediné slovo mohlo znamenat a pro řadu lidí také znamenalo smrt.

Fiktivní atentát?

Mnozí historici zpochybňují, že na Lenina vystřelila právě Kaplanová a obhajují svoji teorii tím, že Kaplanová byla zčásti slepá (částečná slepota a prudké bolesti hlavy byly následkem nucené práci na Sibiři). Skutečným atentátníkem tak mohl být někdo, koho se Kaplanová rozhodla krýt. Část historiků také zastává teorii, že šlo o provokaci ze strany samotných bolševiků, aby tak dali veřejnosti věrohodný důvod pro hromadnou likvidaci eserů. Jaká je však skutečnost se asi už nikdy nedozvíme. Faktem ale zůstává, že v důsledku tohoto nezdařeného atentátu přišlo podle odhadů historiků o život 60 000 – 200 000 lidí.

Text: Pavla Janoušková