Americký kongres schválil těžbu na asteroidech! První společnosti se k nim už chystají
Bezesporu začíná nová etapa v lidských dějinách... Bez našeho vědomí. Vesmírní horníci můžou být nejlepší šancí lidstva na expanzi mimo Zemi.
V půlce května se do amerického Kongresu dostal nenápadný, avšak v konečném důsledku možná klíčový zákon pro budoucí podobu vesmírných letů. Jmenuje se Space Resource Exploration and Utilization Act, zjednodušeně Space Act, a mimo jiné definuje právo soukromých subjektů v nárokování si nerostných surovin na kosmických tělesech, samozřejmě výměnou za danění příjmů.
Může to znít chamtivě, může to zní fantaskně. Avšak skutečnost, že se zákonodárci začínají seriózně zabývat tím, jak vlastně definovat vlastnické právo soukromých společností mimo Zemi nebo jak danit subjekty umístěné mimo naši gravitační studnu, naznačuje, že skutečný vesmírný věk je možná blíže, než by se po půlstoletí plíživého průzkumu bezprostředního okolí Země dalo čekat.
Příští zlatá horečka
V čem je však hypotetická těžba mimo Zemi tak lákavá? Asteroidy v prvé řadě obsahují vzácné kovy, a nemusí jít nutně o zlato. Mnohem větší cenu bude mít v nich ukrytá platina a vzácné zeminy, kovy nezbytné pro stavbu elektroniky, pokračující kolonizací pak i palivo, uran nebo voda. Nicméně i zde na Zemi přece najdeme řadu nerostů, a nepotřebujeme k tomu veškerou kosmickou infrastrukturu nezbytnou pro udržení horníků při životě. Zdá se však, že v asteroidech by mělo být daleko více drahých materiálů než na Zemi. Za tuto skutečnost může evoluce naší planety.
Když před čtyřmi miliardami let Země vznikala složením po dopadech vesmírných těles včetně jiných asteroidů, těžké kovy vlivem gravitace klesaly níže k roztavenému jádru a méně často zůstávaly u povrchu. "Když těžíme na Zemi, těžíme vlastně staré asteroidy," říká Naveen Jain, zakladatel společnosti Moon Express zaměřené na možnosti vesmírné těžby. "To, co šlo vydolovat jednoduše, je už pryč, a tak kutáme hlouběji a hlouběji."
Kde jsou problémy?
Na asteroidech je problém s houstnoucím jádrem, ale kovy na nich budou rozprostřeny mnohem homogenněji a bude snazší je z nich vydolovat. Víme to nejen z teoretických úvah, ale i z pozorován pohybu těles a analýzy úlomků získaných po dopadu na Zemi. Díky tomu může být zachycení a zpracování jediného asteroidu lukrativnější než tucet dolů tady dole na naší planetě.
Kde však hledat? Nejbližší velký shluk asteroidů najdeme v pásu mezi Marsem a Jupiterem, další velká koncentrace pak bude v oblasti Pluta. Mnohem dříve však dojde na asteroidy v blízkosti pozemské oběžné dráhy. Astronauty-horníky ale neočekávejte, daleko realističtější je, že celý proces těžby bude probíhat na dálku, popřípadě s využitím autonomních strojů. Lze si představit malou lidskou posádku dohlížející na operace hlouběji ve vesmíru, první vlna těžby ale bude zřejmě spoléhat na roboty řízené ze Země. Kdo se však tam nahoru vlastně chystá, a jak se tam dostane?
Vesmírní horníci
Vývoj technologie pro těžbu je v plném proudu hned v několika začínajících společnostech. Například Moon Express se v prvním sledu hodlá zaměřit spíše na Měsíc a těžit zde – jeho zformování a ochladnutí totiž nastalo mnohem dříve, vzácné kovy tak budou mnohem blíže povrchu. Společnost se proto účastní LunarXPrize, která odmění vítěze přistání robotické mise 30 miliony dolary, svou sondu sem chce vyslat už příští rok. Podobnou soutěž v minulosti vyhrála třeba společnost Virgin Galactic, která vyvíjí plavidla pro kosmické turisty – jenže byznys Moon Express může být v konečném důsledku mnohem výhodnější. Vedle těžby kovů totiž může z povrchu extrahovat i Helium 3, potenciálně zdroj čisté jaderné reakce.
Naproti tomu jeho konkurent jménem Planetary Resources vidí jako snazší zachycení asteroidů. "Přistání na Měsíci je výjimečně náročné, vrátit se odtud zpátky je ještě složitější. U asteroidů je celý proces snazší kvůli absenci jejich vlastní gravitace, a protože je asteroidů velký počet, je jednodušší si je vybrat," říká ke svému byznysplánu Chris Lewicki, šéf Planetary Resources. Jeho společnost přijde s testováním odpalem svého satelitu pro průzkum asteroidů již toto léto, jeho zmenšená verze již nyní prochází testy na Mezinárodní vesmírné stanici.
Je to možné, nebo jde o další sen?
Bylo by snadné jejich vize odmítnout jako nerealistické, díky úspěchu SpaceX Elona Muska je však privátní využití vesmíru daleko více na dosah než dříve. Vesmírné těžení ostatně nakonec nemusí být pouze výspou soukromníků. Většina současných zásob vzácných zemin je totiž v držení Číny, což především Spojené státy vnímají jako velké bezpečnostní riziko. Je proto klidně možné, že v případě úspěchu prvního experimentálního soukromého vesmírného dolu dojde na raketovou expanzi celého průmyslu kosmického průmyslu vlivem státní poptávky po více kovech. Ostatně NASA má k asteroidu naplánovanou vlastní pilotovanou misi lodě Orion. Na tu by mělo dojít po roce 2020. Také sama Čína přitom deklarovala vlastní plány na těžbu Helia 3 na Měsíci.
Krom praktických problémů a financování samozřejmě úspěšné těžbě stále stojí v cestě řada překážek. Na úsvit skutečné kosmické těžby tak ještě nějaký ten rok nedojde. Nakonec by však těžaři mohli stát na počátku čehosi jako pravé kolonizace sluneční soustavy. Jak budou pro asteroidy muset jít stále hlouběji, bude třeba budovat i přečerpávací stanice, překladiště i místa pro záchranáře. Je možné, že za příští půlstoletí bude vesmír daleko živějším místem než dnes. Planetary Resources a Moon Express tak jednou možná budou mít stejnou nebo větší moc jako gigant Google, a na nenápadné schválení zákona v Kongresu se bude pohlížet jako na odmávání nové zlaté horečky.
Ladislav Loukota