Alergie na zimu není výmysl a může zabíjet. Zpozornět by měly hlavně ženy

V rámci nespokojenosti s počasím může v chladných zimních měsících padnout i stará známá věta o alergii. Většina lidí ale oblíbené „jsem už na tu zimu alergický“ myslí zhruba stejně, jako ještě oblíbenější „jsem prudce alergický na práci“. Bohužel, pro drobný vzorek lidské populace alergie na chlad není žádný žert, nýbrž tvrdá a mnohdy i krutá realita, která může dokonce vést i ke smrti. A to i uprostřed léta.

Alergie skrze žírné buňky a histamin

Chladová alergie se nejčastěji projevuje svědivou kopřivkou, zarudnutím a otokem kůže, symptomy ale mohou být různé. Některé, kupříkladu rýma, zmíněná kopřivka, bolest hlavy a kloubů či motání hlavy, jsou ještě celkem mírné. Některým lidem ale chlad, náhlý pokles teploty či požití něčeho studeného (například ledového drinku nebo zmrzliny) může způsobit i extrémně závažné problémy –  od bušení srdce přes pokles krevního tlaku až po otok rtů, jazyka a hrdla. A to může postiženého nakonec i ohrozit na život, a musí proto dostat okamžitě lékařskou péči.

Jak je něco takového možné? Chlad nebo pokles teploty způsobuje, že takzvané žírné buňky, které se nacházejí v kůži a trávicím traktu, začnou produkovat hormon histamin a další zánětlivé látky. Záhadou ovšem je, proč zima žírné buňky takhle ovlivňuje. To zatím odborníci netuší. Zato víme, že na zimu jsou alergičtější častěji ženy než muži a že existují dva typy chladové alergie. Získaná, u níž se reakce objevuje téměř ihned a trvá 1 až 2 hodiny, a dědičná, u níž se příznaky objevují až den nebo dva poté, co člověk své tělo vystaví chladu. Tento typ se také pomaleji ztrácí, a aby příznaky zcela vymizely, je nezřídka potřeba počkat i 48 hodin.

Zdroj: Mayo Clinic