Stačí vám 4 hodiny spánku denně? Možná je to kvůli výjimečné mutaci v genomu

Kolik hodin spánku vám stačí ke spokojenosti a pocitu dostatečného odpočinku? Je to tradičně zmiňovaných 8 hodin, nebo vám stačí méně, či snad dokonce mnohem méně? Spánek je pro každého z nás klíčový a leckdo se na tuto zdánlivě neproduktivní část dne snaží vyzrát; své tělesné potřeby však nepřechytračíme. Někomu z nás však opravdu stačí spát jen pár hodin denně.

Genetika ve spánku

„Spánek je z hlediska lidské genetiky velmi obtížné sledovat, neboť lidé používají budíky, kávu či různé pilulky k tomu, aby své přirozené spánkové cykly narušili,“ kroutila hlavou doktorka Ying-Hui Fu, která se genetickým základům spánku věnuje už řadu let. Právě její tým roku 2009 zjistil, že se v lidském genomu nachází zajímavá mutace ovlivňující spánek. Lidé, kteří měli gen s názvem DEC2 ve specifické mutaci, totiž přirozeně spali pouze 6,25 hodin, zatímco většina ostatních účastníků tohoto výzkumu preferovala délku 8,06 hodin. Jednalo se tak o první důkaz toho, že by krátký přirozený spánek mohl mít i genetické základy.

Ying-Hui Fu společně s Louisem Ptáčkem, odborníkem na neurodegenerativní onemocnění v Kalifornské univerzitě a lékařem nepochybně českého původu, minulý rok představila nový výzkum, v němž zkoumání genu DEC2 rozšířila ještě o další nově objevený gen, tentokrát s názvem ADRB1. Ten se vyskytoval po tři generace v rodině, kde lidé preferovali kratší dobu spánku, což vědce samozřejmě zaujalo.

Kratší spánek jen pro některé

Následovaly experimenty s myšmi, které tyto domněnky potvrdily. Zdá se, že leckterým lidem skutečně stačí pouhé čtyři až šest hodin spánku denně k tomu, aby se cítili zcela odpočatí. Podle vědců je touto genetickou mutací vybaveno zhruba jen jedno procento populace, proto se nejedná o tak častý jev. Ovšem množství úspěšných podnikatelů či politiků se právě malou nutností spánku chlubí, a tak se nabízí otázka, zdali se skutečně jedná o to nejúspěšnější procento v populaci a kratší doba spánku jim dává nezanedbatelnou výhodu. To zatím zcela jasné není.

Ying-Hui Fu dodala: „V dnešní době je většina lidí dlouhodobě spánkově deprivovaná. Pokud potřebujete spát osm až devět hodin denně, ale reálně spíte jen sedm, jste spánkově deprivovaní. To má dobře zmapované dlouhodobé zdravotní důsledky. Zvyšuje se šance na kardiovaskulární onemocnění, rakovinu, demenci, metabolické problémy a oslabení imunitního systému.“ To však neplatí pro ty, jimž genetika do vínku nadělila menší potřebu spánku. Tito lidé jsou i s výrazně zkráceným spánkem optimističtější, mají více energie, vyšší práh bolesti a mimo jiné netrpí na jet lagy. Zatím není jasné, jak přesně tyto procesy fungují, ale většina z nás by v současném uspěchaném světě podobnou „schopnost“ ocenila, že?