Nevyhubitelní hraboši: už 5000 let žijí na jednom místě

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i čeští vědci, zjistil prastarý původ orknejských hrabošů. Porovnáním genetické rozmanitosti hlodavců se ukázalo, že napříč kontinentální Evropou v současnosti neexistuje populace shodná s orknejskou.

Na skotském Orknejském souostroví tak tito hraboši zřejmě žijí už pět tisíc let. Podle vědců připluli s ranými zemědělci při neolitických obchodních a výměnných cestách, informovala Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Jedna z nejrozsáhlejších studií svého druhu byla zveřejněna ve významném odborném časopisu Molecular Ecology. Orknejští hraboši pocházejí pravděpodobně z pobřeží Belgie, jde o poddruh hraboše polního.

Z Belgie přes oceán...

Belgie byla podle Martínkové zřejmě i jejich původním domovem. Výzkumníkům k závěrům pomohly nové genetické techniky a přímé datování kostí. Orknejští hraboši tak podle vědců představují genetickou archu, jež uchovává genetický materiál, který by byl jinak ztracen.

Mezinárodní tým vedly britská univerzita z Aberdeenu a americká Cornellská univerzita. Vědci prý došli k nečekaným závěrům. Genetická rozmanitost v celé západní kontinentální Evropě je mnohem menší než rozmanitost, kterou mají současné populace na Orknejských ostrovech. "Je to přesný opak toho, co bychom očekávali při tradičním modelu kolonizace ostrovů a jejich evoluční historie," uvedl jeden z vedoucích projektu Jeremy Searle z Cornellské univerzity.

Objev podle něj ukazuje, že na Orknejích se nachází genetická momentka původní diverzity hrabošů polních, která v Evropě existovala už v prehistorické době. Rozmanitost, jež se následně ztratila z kontinentu, se ale zachovala v izolaci na Orknejích. Hraboši byli pravděpodobně zavlečeni na Orknejské ostrovy brzy po připlutí prvních neolitických zemědělců, proč se je ale nepovedlo zavést i na britskou pevninu nebo další britské ostrovy, zůstává podle vědců tajemstvím.

ČTK