Nejzáhadnější útvary na Marsu: co všechno si lidé spletli se životem

Co je svět světem, přitahuje Mars pozornost astronomů. Ale ještě víc se na něj upírají pohledy záhadologů a fantastů všeho druhu. Co se na něn už všechno (ne)našlo?

Marťanské kanály

Zřejmě nejdéle přežívala hypotéza o marťanských kanálech. Ty měl údajně v dalekohledu poprvé v 70. letech 19. Století pozorovat italský astronom Giovanni Schiaparelli. Útvary mu připomínaly vodní koryta (která sama o sobě nezaručují ani primitivní život). Ironií osudu zůstává, že sám Schiaparelli z pozorování ovšem nevyvozoval umělý původ – protože však pozorované linie v italštině nazval canali, bylo jeho pozorování přeloženo jako umělé „kanály“. Teze poté více než půlstoletí žila vlastním životem a byla podporována i některými významnými astronomy. Přítrž tomu, co je dnes vyvráceno jako optický klam, učinily až mise amerických sond Mariner 6 a 7, které Mars odhalily jako svět plný pouští.

„Banyány"

Další fotografie pořízené z oběžné dráhy leckomu připomínají banyány, čili druh fíkovníku. Dokonce i sám Arthur C. Clarke se nechal slyšet, že snímky musejí na každého působit jako důkaz o přítomnosti vegetace. Argumentem pro to byl dokonce i sezónní výskyt útvarů – jako kdyby rostly a zase mizely vlivem místních ročních období. Ačkoliv to zcela vyloučit nelze (například jako formaci mikroorganismů), převládá interpretace, podle níž jde jednoduše o písek vyvěrající na povrch vlivem vyššího tepla během přívětivějších jarních měsíců. Jakmile se povrch ochladí, písek opět klesne níže.

Krysa a leguán

Hned dva šutry poblíž roveru Curiosity, který na planetu dosedl v létě 2012, připomínají pozemské formy života. Jak si domyslíte, první paranoidním divákům připomíná malého hlodavce, druhý naopak menšího ještěra. NASA si však sveřepě stojí za tím, že nejde o nich jiného než šťastně vymodelované kameny.

Leguán na Marsu

Krysa na Marsu

Pohyblivý kámen

Další útvar pozorovaný roverem Curiosity sice už nevykazuje vizuální podobnost s živočišnou říší, oproti předešlým "sochám" se však pohybuje. Oblázek se totiž na původních fotografiích okolí roveru nevyskytuje, na scénu zjevně přibyl až později. Snaží se tedy snad marťani sondu ukamenovat? Pravděpodobně ne, podle NASA totiž kamínek odpadl ze samotného kolečka Cusiosity.

Světelný sloup u Curiosity

Daleko zajímavější bylo pozorování světelného zdroje na kopci na dohled od Curiosity. To přitom nelze vysvětlit tak jednoduše jako náhodu, rover totiž momentku zachytil na dvou separátních fotkách. Podle NASA jde však zřejmě o výsledek šťastného odrazu světla od jednoho z kamenů, nikoliv o zapomenutou baterku ufounských pozorovatelů.

Tvář na Marsu

Závěrem nemůžeme nezmínit kultovní marťanskou tvář pozorovanou poprvé v roce 1976 sondou Viking 1. Vyvolala nejen divoké teorie ufologů, ale stala se doslova popkulturním artiklem, který inspiroval dějiště videoher (UFO: Enemy Unknown), filmů (Mise na Mars) i seriálů (Akta X). Útvar je přitom jenom šťastně vyfoceným útvarem, jehož lidskou podobu navíc podpořila nízká kvalita přenosu z Vikingu 1. Pozdější přesnější snímky „tvář“ definitivně demaskovaly jako hříčku světelných náhod.

VS

Monolit

Ledaže by se na Rudé planetě objevil ještě jiný, neméně známý popkulturní symbol! Objekt nápadně připomínající mimozemský monolit z románu a filmu 2001: Vesmírná odysea byl objevený před méně než deseti lety satelitem Mars Reconnaissance Orbiter, podle geologů jde však pouze o produkt podezřele přesné eroze. Na druhou stranu, zatím totiž u něj nebyl nikdo, kdo by mohl měřit, zda-li nevyslal radiový signál k Saturnu…

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Ladislav Loukota