Americká armáda vyvíjí mikročip na kontrolu mozku. Bez legrace!

Transhumánní mozek

Čipy k ovládání mozku budou hotové nejpozději do dvou let, věří američtí vědci financování armádou...

DARPA, vědecká organizace, která vyvíjí pro americkou armádu high-tech přístroje, začala pracovat na něčem zcela nečekaném. Dala už 70 milionů dolarů (1,4 miliardy korun) na to, aby vznikl implantát, který by v mozku kontroloval a sledoval emoce.

Hlavou tohoto kontroverzního výzkumu je Jose Carmena, vědec, který má v tomto oboru už řadu zkušeností. Několik let trénoval makaky, aby pohybovali kurzorem na obrazovce jen pomocí sví mysli. A také pomáhal vyvíjet robotické končetiny, které opice kontrolovaly myšlenkami.

Jeho práce pro DARPA by měla spočívat ve vývoji implantátu, který by měl pomoci pacientům s vážnými duševními poruchami, jako jsou závislosti, deprese nebo poruchy osobnosti. Tento projekt by měl být zakončen mikročipem, který se bude dát implantovat do mozku. Měl by odhalit deprese a pak v mozku aktivovat oblasti, které deprese jednoduše vypnou.

K čemu to?

„Představte si, že bych měl závislost na alkoholu a nedokázal potlačit svou touhu po něm,“ popisuje svou práci profesor Carmena. „Náš čip by tento problém našel a pak by mohlo stimulovat v mozku centra, která by si s ním už poradila…"

Pro americkou armádu představují veteráni a jejich duševní problémy čím dál zásadnější problém. Sebevražednost veteránů je čtyřikrát větší než u běžné populace. Léčba je drahá, následky celospolečenské – mikročipy v tomto světle vypadá jako jeden ze způsobů, jak to vyřešit.

„Nejprve ale musíme pochopit, jak mozek vlastně signalizuje neuro-psychiatrické problémy, vyvinout technologii, jak měřit jejich sílu a pak přijít se způsobem, jak dát mozku signál, aby to všechno opravil,“ popisují vědci svůj záměr.

Do tohoto projektu je zahrnuta celá řada společností, od gigantů, jako je Medtronic, až po startupy typu Cortera Neurotechnologies. Právě Medtronic už totiž mozkové implantáty vyvíjí a úspěšně je prodává. Jejich přístroje již využívá přes 110 tisíc nemocných s Parkinsonovou chorobou – pomáhají jim ovládat svalové křeče tím, že vysílají do mozku elektrické signály.

Vědci věří, že by mohli mít první čipy na ovládání depresí do dvou, maximálně tří let. Ale vědecký pokrok jde v tomto směru kupředu tak rychle, že jen málokdo dokáže odhadnout, kam se to posune. Vědci i společnosti, které mikročipy vyvíjejí, si jsou samozřejmě vědomí i rizik, která se v tomto oboru skrývají.

Představa, že po zmáčknutí tlačítka si člověk zapne náladu, jakou by zrovna rád, nebo naopak potlačí emoce, které bychom nechtěli, jako by vypadla z filmu Blade Runner. Jak by se vám taková budoucnost líbila?

Není divu, že s takovým výzkumem už někteří američtí vědci měli problémy. Například Jose Delgado, který se mikročipům určeným k ovládání mozku věnoval na konci 20. Století, musel na nátlak amerického Kongresu svého výzkumu zanechat…