Záhada: Ponorková válka před 100 lety vylákala z hlubin neznámé mořské tvory

První světová válka přivedla na svět nové druhy zbraní a nové metody válčení. Jednou z nich bylo masivní nasazení ponorek, které do té doby byly výsadou technických nadšenců. Do oceánů se vydaly desítky hlavně německých U-bootů, jejichž posádky se začaly seznamovat s podmořským světem. Podle některých svědectví se ale zdá, že to mohlo fungovat i obráceně. Výbuchy torpéd a hluk lodních šroubů zřejmě vylákaly k hladině tvory, pro jejichž existenci dnešní věda nemá vysvětlení.

Monstrum útočí na ponorku

Šalupa královského námořnictva HMS Coreopsys II střežila 30. dubna 1918 irské vody poblíž Belfastu. Náhle britská posádka zahlédla německou ponorku UB-85, jak uprostřed dne bezbranně pluje po vodní hladině. Něco zjevně nebylo v pořádku. Britské plavidlo opatrně zamířilo k ponorce připravené zaútočit na ni všemi svými zbraněmi.

Náhle se otevřel hlavní poklop UB-85, posádka vylezla na palubu, naskákala do vody a zoufale plavala k šalupě. Britové netušili, co se děje – byl to naprosto chaotický výjev.

Britové pomohli posádce z vody a její důstojníci vyslechli kapitána ponorky Günthera Kreche. Dozvěděli se od něj dost neuvěřitelný příběh. Podle Kreche se UB-85 předchozí noci vynořila, aby dobila baterie a posádka si mohla zakouřit. Z ničeho nic se z hlubin vynořil podivný tvor a začal na ponorku útočit. Krech tvrdil, že tvor měl obrovské oči na rohaté hlavě a zuby, které se leskly v měsíčním svitu.

Kapitánův příběh tím ale nekončí. Krech tvrdil, že poté mořská příšera ovinula část svého těla kolem přídě ponorky a táhla ji pod hladinu. Důstojníci údajně na tvora stříleli z pistolí, dokud jeho sevření nepovolilo.

Poškození ponorky bylo natolik velké, že už se nemohla potopit. Posádka se tak nechala s velkou radostí od Britů „zachránit“.

Co mohlo být příšerou, která ponorku napadla? Mohlo jít o téhož tvora, kterého v těchto vodách popisovali irští námořníci po staletí jako Beisht Kione, tedy „tvora s černou hlavou?“

Kryptozoologický výklad okolností zajetí ponorky UB-85 nicméně není jediný. Podle jiných informací nebyla ponorka schopna ponoru kvůli poruše na rozvodu elektřiny. Světlo by do celé záležitosti mohl vnést průzkum vraku ponorky. Ten pravděpodobně objevili dělníci pracující nedaleko irského pobřeží na opravě podmořského kabelu v říjnu 2016. Vrak je prakticky netknutý a podle jeho polohy by mohlo jít buď o UB-82 nebo právě o UB-85.

S dělem proti příšeře

Podobné sekání popsal i kapitán Královského námořnictva F. W. Dean, který se svým ozbrojeným obchodním křižníkem MHS Hilary patroloval v květnu 1917 ve vodách v okolí Islandu. Britští důstojníci viděli, jak se z vody vynořil obrovský tvor podobný hadovi – zdálo se, že má malou hlavu posazenou na šestimetrovém krku. Když jej loď míjela, přikázal kapitán Dean na tvora vystřelit z děl. Záhadný tvor dostal přímý zásah a pak beze stopy zmizel. Mohl i tohle být mýtický Beisht Kione?

A do třetice ještě jeden válečný příběh. Když 30. července 1915 proplouvala irskými vodami ponorka U-28, narazila na britský nákladní parník SS Iberian o výtlaku 5200 tun. Ponorka loď torpédovala a poté ji zasáhla i palbou z děla. Parník se potopil tak rychle, že z jeho posádky nikdo nepřežil. Půl minuty poté, co jeho trup zmizel pod hladinou, zaslechli námořníci na ponorce ohlušující detonaci – to se pod vodou roztrhly kotle Iberianu.

Na hladině se vzápětí objevilo množství trosek, jenže to nebylo vše. Kapitán U-28 Georg-Günther von Forstner vypověděl, že se ve zpěněném moři objevila obrovská příšera, která se svíjela ve vlnách. Tvor měl údajně čtyři nohy s blánami, špičatou hlavu a masivní ocas. Mohla posádka zahlédnout například mořského krokodýla a splést si ho s neznámou nestvůrou?

Krokodýl dorůstající až sedmimetrové délky skutečně podniká dlouhé cesty mořem. Toto vysvětlení má ale jeden velký háček – mořští krokodýli obývají tropická moře a do chladného severního Atlantiku se nevydávají.

Více se o setkáních se záhadnými tvory dozvíte v dokumentu Záhady světových válek na Prima ZOOM.

(mih)