20. září 2025 07:00
Alena Gurin Stará

„Prokletý“ Nuselský most: Duch dělníka, který byl pohřben v betonu, je jen špičkou ledovce

Mostu, který se klene nad pražskými Nuslemi, se přezdívá most sebevrahů. Zmíněný dělník ale neodešel ze světa dobrovolně.

Od června 2011 se v parku Folimanka pod Nuselským mostem tyčí pokroucená lampa, která svítí směrem vzhůru. Má připomínat životy lidí, kterým se most stal osudným. Na památníku od sochaře Krištofa Kintery si můžeme přečíst: „Memento mori – těm, kteří si v těchto místech z vlastního rozhodnutí vzali život.“ Příznivci tajemna ale mají za to, že to ne vždy nutně muselo být vlastní rozhodnutí...

Tanky na mostě

Myšlenka urychlit dopravu ve městě propojením Pankráce s centrem tu byla už v 19. století, přemostit téměř půlkilometrovou vzdálenost byl ale architektonický oříšek. Železobetonový most, který se klene ve výšce 42,5 metru nad zemí, se začal stavět až v 60. letech 20. století. Původním záměrem bylo hnát tubusem mostu tramvaj, nakonec se ale plán změnil na metro. Pražané asi nevěřili svým očím, když v roce 1970 po mostě projelo 66 tanků. Nebyly to ovšem sovětské dozvuky osmašedesátého roku, nýbrž plánovaná zatěžkávací zkouška s tanky T-55 z rakovnického pluku. V roce 1973 se most otevřel pro civilní vozidla a rok nato se tu rozfrčelo i metro. Tehdy ještě most a stanice metra nesly jméno po prezidentovi Klementu Gottwaldovi. Současný název, Nuselský most, přišel krátce po revoluci.


Přežili jen dva

Ve stejné době se na mostě objevila síť, která měla zabránit pádům, tedy spíše skokům lidí. Do té doby ho totiž lemovalo pouze nízké zábradlí, které nebyl problém překonat, pokud se tu někdo rozhodl ukončit svůj život. A když už se rozhodl, v naprosté většině se mu to podařilo. Pavel Friš, který coby Vyšehradskej jezdec odkrývá historii pražských míst, uvádí, že skok z Nuseláku přežili pouze dva lidé. Jeden mladík, který podlehl zraněním až po sedmnácti dnech v nemocnici, a studentka, již zachránilo to, že dopadla do parku na úpatí kopce a ne přímo dolů na beton.

Celkový počet lidí, kteří to štěstí neměli, nikdo nezná. Pravděpodobně jich bylo ke třem stovkám. Statistiky se nevedly, noviny o neštěstích spojených s architektonickou chloubou pojmenovanou po uctívaném dělnickém prezidentovi za minulého režimu nepsaly. Kde chybí informace, tam bují fámy. Prahou se proto brzy začaly šířit zvěsti, že na most není radno chodit, protože tam gang potomků z rodin papalášů shazuje lidi do hlubin. Nikdo takový tam neřádil, ale je dobře, že rodiče tehdy varovali děti, aby se mostu vyhýbaly.

Tajemné hlasy

Příznivci věcí mezi nebem a zemí věří, že je místo prosycené negativní energií kvůli nešťastným duším zoufalých sebevrahů. Citlivé osoby prý na mostě mohou slyšet hlas, který jim říká: Skoč! V každém případě to není vhodné místo k procházkám pro psychicky méně odolné. Známý je třeba smutný případ mladé ženy, která nejprve shodila dolů sedmiletého syna a pak skočila za ním.

Jeden zemřelý dokonce zůstal s mostem spojený navždy, nebyl to ale sebevrah. Vypráví se o dělníkovi, který spadl během stavby do druhého mostního pilíře. Údajně byl hned mrtvý, dostat jeho tělo ven by však znamenalo rozbít tuny železobetonu. A tak ho kolegové zalili betonem, což samozřejmě vedlo k nevyhnutelné duchařské historce. Senzitivní jedince pak prý může zneklidňovat i působení tektonického zlomu pod mostem. Geologické údaje ale nic takového nepotvrzují.

Přečtěte si také: K nejvyššímu počtu sebevražd dochází v dubnu. Je známý i nejnebezpečnější den v týdnu

Pravděpodobnější spíš bude, že Nuselský most přitahoval sebevrahy proto, že je blízko středu města a skok dolů znamenal prakticky jasný konec. Bezpečnostní opatření se postupně zpřísňovala a zábradlí se zvedlo na 2,7 metru. Poté, co se v roce 2006 pokusilo z mostu skočit 63 lidí, na zábradlí přibyla nástavba z pletiva a kluzkého plechu, která dalším tragédiím zabránila. Tedy téměř. Před rokem zábrany jeden muž překonal, a přestože se k němu policie dostala včas, nakonec skočil. Byl na místě mrtvý.

Zdroj: Naše Praha, Vyšehradskej, Seznam zprávy

Video, které jste mohli minout: Zítko dostal tři roky za šíření poplašné zprávy. Za covidu přirovnával očkování ke genocidě

Alena Gurin Stará

Alena Gurin Stará

redaktorka FTV Prima, COOL & ZOOM

Populární filmy na Prima Zoom