Kdo byl ve skutečnosti Drákula? Na návštěvě v Upírově

Transylvánie je spojená s vampyrismem stejně silnou pupeční šňůrou jako Drákula s Bramem Stokerem. Jeho román Dracula totiž udělal z rumunského hradu Bran sídlo krvelačného hraběte bez ohledu na to, že jej krvelačný hrabě nikdy nanavštívil. Kdo byl vlastně Drákula?

Jeho příběh uvidíte v dokumentu Zabijáci dávných časů dnes ve 21.10 na Prima ZOOM.

Před branami Branu

"Kočí zastavuje koně na nádvoří velkého pobořeného zámku; z vysokých tmavých oken nepronikal jediný paprsek a zvětralé cimbuří se rozeklaně rýsovalo proti obloze zalité měsíčním světlem. Stál jsem přímo před starými širokými dveřmi, pobitými velkými železnými hřeby a zasazenými do dveřního oblouku z mohutných kvádrů, které vystupovaly ze zdi. I v nejasném světle jsem postřehl bohatou výzdobu kamene, pochopitelně již ohlodanou zubem času a nepřízní počasí." Takovými slovy popisuje Drákulovo bydliště Bram Stoker ve svém populárním románu.

Jak moc odpovídá jeho vyprávění realitě, se můžete přesvědčit sami – hrad Bran, který má být předobrazem románového sídla, stojí takřka v samém srdci Rumunska. Potíž je, že jej Vlad Țepeș na rozdíl od tisíců turistů nikdy nenavštívil. Průvodci údajně kdysi na návštěvníky řádně motivované drákulovskou legendou vyskakovali zpoza "skříní", ale těchto legrácek zanechali po infarktovém kolapsu amerického návštěvníka. Tak se to alespoň vypráví v podhradí. Dnes má hrad klasickou trasu zaměřenou na historii faktografickou a nikoli dramaticky literární.

Napichovač

Slovo upír vzbuzuje představu bledé, bezkrevné bytosti s poněkud vystouplými špičáky. U Brama Stokera byl předobrazem upíra rumunský vládce Vlad Țepeș, který se narodil na sklonku roku 1431 v transylvánské pevnosti Sighisoara. Jeho krvelačná image a přezdívka "napichovač" či "nabodávač" byla dána oblibou ve velmi drastickém způsobu popravy – napichováním na kůl. Během exekuce byl nešťastníkovi zaveden do konečníku přiostřený kůl, jenž se následně vztyčil. Nebožák umíral dlouhé hodiny, zatímco mu dřevo pomalu projíždělo tělem a trhalo vnitřnosti. Tuto nelítostnou metodu popravy zřejmě poprvé viděl Vlad jako dítě, když pobýval coby rukojmí na dvoře tureckého sultána v Istanbulu.

Není divu, že dnes je Drákula znám jako sadista. Nekompromisně trestal podvodné prodejce a šejdíře, kupce prodávající šizené zboží, ale i nevěrné ženy. Jako vladař měl značně jednoduchou vyjednávací pozici – buď bude přijat jeho morální kodex a vidění světa, nebo přijde na řadu kůl, což ve všech případech znamenalo rozsudek smrti. Vlad byl prchlivý a tvrdě vyžadoval splnění všech svých požadavků. Při návštěvě sultánových velvyslanců trval na sejmutí turbanů.

Turci, vědomi si toho, že turban je nejen pokrývka hlavy, ale i symbol islámu, odmítli. "Když nejste ochotni se svých turbanů vzdát, budou vám přibity k hlavám," rozkázal Vlad Țepeș bez ohledu na to, že zásadním způsobem zhatil vyjednávání se sultánem. Přesto, nebo možná právě proto se v době jeho vlády situace v Transylvánii a zejména v rumunském Valašsku stabilizovala a země prosperovala.

Sighishoara dnes

Místo dnes známé jako Sighishoara bylo zmiňováno už na začátku 12. století a později se stalo královským městem. Za zdmi zdejší pevnosti se skrývá i Drákulův rodný dům. Bylo by mnohem stylovější dát si "U Drákuly" krvavý steak než presso s mlékem, ale ten se zatím v nabídce neobjevil. Ačkoli historické centrum nabízí mnoho zajímavých míst, žlutě natřený dům, v jehož útrobách je restaurace, je povinnou zastávkou.

Průvodce sice upozorní na věže v opevnění, jež zaplatily jednotlivé cechy, dřevěné a kryté Schodiště studentů nebo místní hřbitov, kde podle jmen na náhrobcích lze odhadovat silné německé osídlení. Ale Drákulova krvelačnost je přes to všechno přece jen největším tahákem.

Říct, že upíři neexistují, je lež. Upíři existují. Jenže místo vybledlých "lidských" postav nesnášejících stříbro a česnek mají podobu malých létajících savců velice připomínajících naše netopýry. Jenže v Evropě bychom je hledali marně, neboť se jedná o záležitost Střední a Jižní Ameriky.